Evropské pohraničnické agentuře Frontex přibudou kompetence pro střežení vnějších hranic Evropské unie. Evropské instituce dohodly kompromis, který má přispět ke zvládání migračního náporu nejen z arabských zemí.
V první řadě se má Frontex stát méně závislý na libovůli vlád, což dosud silně omezuje jeho funkci. Operační personál i techniku mu poskytují členské státy, ale dohody se ne vždy respektovaly – podle novelizace mají být roční plány závazné. Frontex také bude moci pořizovat či najímat vlastní vybavení – auta, lodě, helikoptéry atp.
"Dobrovolnost byla hodně volná, teď se ji snaží trochu přitáhnout, aby více fungoval princip solidarity," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ major Patrik Pfeifer z Ředitelství služby cizinecké policie (ŘSCP). "Když už se stát zaváže poskytnout personál, Frontex předpokládá, že s ním může počítat, a to samé s technikou."
Zlepší se i spolupráce s Europolem a dalšími institucemi v boji s přeshraniční kriminalitou či pašováním lidí. Na druhou stranu nařízení upevní ochranu lidských práv během operací agentury, ta k tomu dostane zvláštního Důstojníka pro základní práva. Námořní patroly totiž čelily silné kritice, když bránily lodím s migranty vplout do evropských vod.
Posílení personálních a materiálních dispozic Frontexu by však nemělo vést ke vzniku evropské pohraniční policie, vysvětluje Pfeifer. "Pozice České republiky je taková, že nechceme vyčlenění samostatné evropské jednotky. Pravomoc členských států musí být rozhodující a agentura Frontex má mít koordinační úlohu."
Návrh nařízení dojednalo maďarské předsednictví se zástupci Evropského parlamentu i Komise, formálně by jej europoslanci měli odhlasovat v září a vzápětí pak ministři v Radě. Dohodu urgovali evropští státníci na březnovém zasedání v souvislosti s arabským jarem a přílivem uprchlíků z Tuniska a Libye, na právě probíhajícím zasedání Evropské rady by měli plán posvětit.
Hlavy států a vlád také poprvé diskutují dohromady citlivé otázky migrace, hraničních kontrol a rozšíření schengenského prostoru – zde se jedná o přijetí Rumunska a Bulharska, jež sice splňují původně dané technické podmínky, avšak řada západních států se snaží jejich přijetí odsunout. Po sporu o tuniské migranty zase Paříž a Řím volaly po revizi schengenských pravidel a prosazují možnost dočasného obnovení hraničních kontrol, které je zatím možné pouze ve výjimečných a úzce vymezených případech.
Frontex – celým jménem Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU – vznikl roku 2004, sídlí ve Varšavě. Mimo jiné má za cíl koordinovat spolupráci členských států v řízení vnějších hranic, analyzuje rizika či pomáhá při výcviku pohraničníků. Disponuje i jednotkami rychlého nasazení s odpovídající technikou, které pod její velení zapůjčují členské státy – ty pomáhaly zvládat náporna řecko-turecké hranici, Itálii zase asistovaly námořní patroly Frontexu. Letošní rozpočet je 86 milionů eur (přes dvě miliardy korun).
Češi ve Frontexu |
|
Česká republika spolupracuje s agenturou Frontex od jejího vzniku (plnou činnost vyvíjí od října roku 2005). Hlavním českým subjektem je Ředitelství služby cizinecké policie ČR (ŘSCP), kde funguje národní kontaktní bod pro spolupráci s Frontexem. Na operativních aktivitách se podílejí policisté, kteří mají odpovídající specializaci. ŘSCP má zastoupení téměř ve všech stálých či ad-hoc expertních skupinách agentury: analýza rizik, vzdělávání, návraty-vyhošťování, sdílené zdroje (personální a technické), výzkum a vývoj. V současnosti pracují jako vyslaní národní experti v centrále Frontexu tři Češi, na společných operacích či v rámci jednotek rychlé reakce RABIT (Rapid Border Intervention Teams) působí řádově deset až dvacet příslušníků ročně. Oproti jiným státům to jsou spíš menší čísla, ale Česko preferuje posílat na mise specialisty na konkrétní pozice. Český model správy národního týmu RABIT byl ohledně praktické stránky vyhlášen v rámci Frontexu za jeden z nejlepších. Historicky první mise RABIT začala v listopadu 2010 na horké řecko-turecké hranici, zúčastnili se i čtyři Češi.
|
