Řada zemí Evropské unie kritizuje Řecko kvůli tomu, že nedostatečně chrání rozsáhlou pozemní a mořskou hranici s Tureckem. Přes ni ale do EU proniká množství nelegálních přistěhovalců. Ozývají se tak i hlasy, zda by se neměly dočasně obnovit hraniční kontroly mezi státy EU a Řeckem. Slovenský ministr vnitra Daniel Lipšic zmínil dokonce i možnost zvážení případného odchodu Řecka z Schengenu.
Problém je poměrně vážný, neboť podle zdroje citovaného agenturou AFP každý den hranici mezi Tureckem a Řeckem překročí nyní nelegálně kolem dvou set lidí, kteří pak míří do jiných zemí EU. To je díky schengenskému prostoru snadné. Prostor je totiž založen na tom, že když do něj někdo vstoupí, tak už při cestách do dalších zemí bloku nemusí až na výjimky procházet klasickými hraničními kontrolami. Navíc se čeká, že s příchodem jara se situace ještě zhorší.
"Hranice je otevřená jako vrata od stodoly," řekla rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová. Podle ní je třeba na Řecko zvýšit tlak. Zvažuje se i možnost obnovení hraničních kontrol s Řeckem. "Není možné, aby jeden členský stát, který neplnil domácí úkoly, z toho vyšel bez trestu," tvrdí.
Pryč z Schengenu?
"Řecko dlouho selhává v ochraně své vnější hranice," řekl Lipšic, který však současně připustil, že v poslední době se situace zlepšila. "Řecko selhává nejen v rámci eurozóny a v otázce měny, ale zjevně i v oblasti ochrany hranice. Takže potom je na místě otázka, zda by taková země měla mít možnost dlouhodobě v schengenském prostoru působit," dodal.
Lipšic však současně podotkl, že mechanismus pro vyloučení země ze Schengenu nyní neexistuje. Podle něj by se v případě pokračování problémů mělo vytvoření takového nástroje zvážit. Problém s nedostatkem policistů na hranicích by prý šlo řešit využitím řecké armády. "Řecko má v rámci Evropské unie v přepočtu na obyvatele největší armádu," zmínil slovenský ministr.
Evropská komise loni v září přišla s návrhy, že kontroly na hranicích by mohly být dočasně obnoveny kvůli "migračním tlakům". Taková možnost podle dnešního prohlášení jednoho z mluvčích komise Michele Cerconeho však nyní neexistuje.
Spory mezi členskými zeměmi
Toto citlivé téma leží na stole ministrů vnitra EU už řadu měsíců. Zatímco některé země takové návrhy podporují, jiné se k tomu stavějí o poznání chladněji. "Některé členské země jasně řekly, že to není cesta, kterou by chtěly jít. A další členské státy jim (návrhům komise) vyjádřily podporu," řekl Cercone.
Součástí schengenského prostoru je nyní 26 zemí včetně Česka. Kromě států EU (všechny země s výjimkou Irska, Británie, Kypru a Bulharska s Rumunskem) ho tvoří i Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko.
Turecko-řecká hranice je jedním z vyhledávaných míst nelegálních přistěhovalců snažících se proniknout do bohatších zemí EU. Do Turecka létá například i řada nízkonákladových linek z chudých afrických států, které migranti hojně využívají.
Evropští partneři si však zároveň uvědomují, že Řecko stíhané dluhovou krizí je kvůli škrtům a nedostatku financí v tíživé situaci. "Řekové jsou v hluboké krizi. Musíme Řekům pomoci, a to ne pouze ekonomicky, finančně," řekl lucemburský ministr pro přistěhovalectví Nicolas Schmit.
O možnosti dočasné obnovy hraničních kontrol mezi státy EU a Řeckem český ministr vnitra Jan Kubice řekl, že by šlo o nešťastné řešení. Řekové podle něj nyní dělají, co mohou. Hlavní je nyní to, jak jim v tom dál pomoci, aby problémy na hranicích s Tureckem zvládli.
