Apríííl. V posledních letech sice apríl zažívá mírný ústup ze slávy a spousta lidí už si nedokáže vzpomenout, kdy naposledy někoho pořádně vyvedli, ale pro média je 1. duben stále vítanou příležitostí k beztrestnému žertování. První dubnový den se snaží své čtenáře, posluchače a diváky absurdními zprávami nachytat řada stanic a novin.
Ty nejpovedenější žerty se přitom už zapsaly do dějin: týká se to třeba zprávy o sklizni špaget ve Švýcarsku, kterou v roce 1957 odvysílala britská BBC.
Obrázky česání těstovin ze stromů, které BBC před více než půlstoletím na apríla ukázala, brala řada lidí za hotovou věc, protože seriózní veřejnoprávní stanici nepodezřívala ze škodolibého žertování.
Podobné to bylo třeba u ČTK, kde v čase kolem sametové revoluce napsal jistý redaktor vtipálek zprávu, že televizní věž na Žižkově není tím, čím se zdá být. Ve skutečnosti je prý stavba vysoká 216 metrů, tedy nejvyšší v Praze, maskovanou raketou, kosmickou lodí, kterou kdysi postavili komunisti. Pro jistotu - kdyby jim někdy začalo být ouzko, mohli uletět na Měsíc. Je to úsměvné, ale někteří lidé tomu uvěřili a psali redakcím dopisy, že to tedy ne...!
-515946174cd17_275x183.jpg "Žižkovská věž jako kosmická loď?")
Dnes mají média situaci o něco těžší, protože z aprílových zpráv se stala tradice. Přesto se každý rok nechají tisíce lidí napálit.
Média zmiňují třeba zprávu rakouské zpravodajské agentury APA, která v roce 2007 napsala "vědecký" materiál o boji s klimatickými změnami v Indii. V něm popsala novou metodu indických odborníků, kterým se podařilo odstranit problém s plynatostí zvířat. Ta díky nim namísto škodlivého metanu vypouštěla pouze oxid uhličitý.
BBC zase v roce 2008 pobavila diváky videem, v němž ukazovala nový druh tučňáků. Ti se podle stanice naučili létat, aby mohli z Antarktidy migrovat za teplem. Německé rozhlasové stanice se před několika lety domluvily na společném aprílu: celý den vysílaly zprávu, že ministerstvo pošt se chystá zavést poplatek za odeslané e-maily.
Právě aprílové novinářské kachny prý ale podle odborníků mohou za to, že lidé dubnový svátek už tolik nevyužívají a nenamáhají se s vymýšlením žertů pro své blízké. Vědí totiž, že si trochu legrace užijí s profesionály.
Také německý psycholog Michael Titze"úpadek apríla" připisuje médiím - podle něj byl dříve první dubnový den vítanou příležitostí, jak si beztrestně vystřelit z kolegů či známých, a to i z těch, ke kterým se v běžném životě člověk musel chovat uctivě.
Tato možnost přinášela úlevu: dnes si ale člověk zesměšňování druhých užije do sytosti zprostředkovaně, třeba v televizních reality show či satirických pořadech a často pak už nemá motivaci pokoušet se napálit blízké ve vlastní režii.
Aprílový režim médií má podle odborníků obrovský význam. Alespoň jednou ročně totiž donutí lidi, aby obsah zpráv posuzovali kritičtěji než jindy a při sledování televize nebo čtení novin se sami sebe ptali, zda daná zpráva může být pravdivá.
Takový přístup se jim pak může hodit po celý rok: díky aprílu si totiž vybaví, že ne všechny zprávy, které vypadají důvěryhodně, opravdu důvěryhodné jsou.
