Evropský parlament se chystá na své říjnové schůzi dát jednoznačně najevo, zda podle jeho názoru rozhovory mezi Evropskou unií a Londýnem o brexitu dospěly tak daleko, že je možné začít diskutovat o budoucnosti vzájemných vztahů. Vyplývá to z vyjádření vedení europarlamentu, které se stavem vyjednávání seznámil parlamentem pověřený koordinátor pro brexit Guy Verhofstadt.
Evropský parlament nemá v nynějších rozhovorech konkrétní roli, jednání ze unii vede tým Evropské komise vedený Michelem Barnierem, který dostal konkrétní mandát od členských zemí. Europarlament ale bude schvalovat finální podobu dohod a tak byl právě šéf belgický liberální frakce Verhofstadt pověřen, aby jednání od počátku podrobně sledoval.
Třetí kolo rozhovorů skončilo před týdnem a Barnier pak před novináři neskrýval, že tempo je pomalejší, než se před prázdninami čekalo. Dal přitom najevo, že za současného stavu není možné, aby už na říjnovém summitu EU doporučil premiérům a prezidentům sedmadvaceti zemí unie zahájit druhou fázi vyjednávání. Tedy jednání o tom, jak by měly vypadat vztahy mezi unií a Británií po odchodu Britů z evropského bloku.
K takovému posunu je podle rozhodnutí sedmadvacítky možné přistoupit až poté, co v nynější první fázi obě strany výrazně pokročí ve třech klíčových oblastech. Ve věci Severního Irska, práv občanů EU v Británii po brexitu ani klíčového finančního vyrovnání však zatím posun nenastal.
"Za daného stavu a při současné britské pozici se zdá jen velmi obtížné, aby bylo možné do října dosáhnout pokroku v otázkách oddělení a posunout rozhovory do další fáze," připustil také šéf europarlamentu Antonio Tajani. V takové situaci by podle něj bylo nejrozumnější, aby členské země o posunu jednání do další fáze rozhodly až na prosincové vrcholné schůzce.
Rezoluce europarlamentu by se podle čtvrteční dohody jeho vedení měla soustředit na význam ochrany práv občanů EU v Británii, na priority při řešení situace Severního Irska a na finanční vyrovnání.
