Evropský parlament vyhlásil odvetná opatření za to, že ho členské státy EU ponechaly stranou v rozhodování o fungování schengenského prostoru bez kontrol vnitřních hranic. Všechny hlavní poslanecké skupiny se shodly, že parlament přerušuje jednání o pěti zákonech týkajících se schengenského prostoru, oznámil předseda EP Martin Schulz.
"Za 18 let, co jsem v Evropském parlamentu, jsem nezažil takovou většinu napříč politickým spektrem," řekl Schulz po schůzce předsedů politických klubů. "Zastavujeme jednání mezi parlamentem a Radou EU o pěti zákonech, včetně rozpočtu na financování vnitřní bezpečnosti v roce 2013," dodal Schulz. Rada EU sdružuje vlády členských států.
Z pořadu jednání je stažen i návrh na mechanismus, který má hodnotit fungování prostoru. "Je to dalekosáhlé rozhodnutí Evropského parlamentu v reakci na dalekosáhlé rozhodnutí rady," řekl šéf EP.
Ministři vnitra zemí EU minulý týden schválili možnost, podle níž mohou státy o dočasném obnovení hraničních kontrol uvnitř schengenského prostoru rozhodovat samy. Kromě toho z hodnocení jeho fungování vyřadily Evropský parlament. Chtěly tím reagovat na příliv ilegálních přistěhovalců, například z Turecka přes Řecko. Europoslanci zastávají spíše humánní náhled na věc, kdežto vlády se snaží přílivu efektivněji bránit.
Již v úterý krok členských států ostře kritizovali poslanci v plénu EP. Největší z poslaneckých skupin, pravostředová Evropská lidová strana, dokonce ukončila spolupráci s dánským předsednictvím v EU, které končí na konci června.
Odveta
Schulz nabídl členským státům co nejrychlejší schůzku. "Jsme připraveni hledat řešení, pokud Rada EU zruší rozhodnutí vyloučit Evropský parlament z tohoto důležitého legislativního procesu.".
Podle něj budou odvetná opatření platit, "dokud se nedosáhne přijatelné dohody s Radou o všech otázkách kolem 'schengenu'".
Stranou zůstala Evropská konzervativní a reformní skupina, jejíž hlavní součástí jsou britští konzervativci. "Schengen" se jich totiž netýká, uvedl Schulz. V tomto klubu je ale i česká ODS, Oldřich Vlasák je jejím zástupcem v předsednictví Europarlamentu.
Uvnitř schengenského prostoru nejsou prakticky klasické hraniční kontroly. Tvoří jej 26 zemí včetně ČR. Kromě členských států unie (všechny země s výjimkou Irska, Británie, Kypru a Bulharska s Rumunskem) v něm jsou i Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko.
Státy přitom už nyní mohou obnovit kontroly na vnitřních hranicích "schengenu", ale pouze při ohrožení veřejného pořádku nebo kvůli zajištění bezpečnosti například při velkých mezinárodních akcích.
Evropská komise chtěla, aby o dočasném uzavření hranic bez těchto podmínek rozhodovala kvalifikovaná většina zemí EU na základě jejího doporučení. Rozhodnutí členských států z minulého týdne tak zklamalo i komisi, která je důrazně kritizovala.
