Je to malá politická revoluce. Díky rušení x-procentních hranic pro vstup do zákonodárných sborů se do europarlamentu (EP) dostává stále více zástupců malých stran. Třeba z Německa míří po čerstvých volbách do Bruselu zástupci rekordního počtu partají, celkem čtrnácti. Šéf jedné z nich už vzbudil značný rozruch.
Jde o satirika Martina Sonneborna, jehož Strana (Die Partei), tak se jím vedené politické uskupení opravdu jmenuje, získala díky téměř 186 tisícům hlasů (0,6 procenta) jedno poslanecké křeslo v Bruselu (a Štrasburku). Sonneborn hned po "vítězných" volbách prohlásil, že jako poslanec se do EP odebere jen na měsíc, pak se svého mandátu vzdá a přenechá ho jinému spolustraníkovi.
Pokud bude tento rotační princip možný, vystřídá se podle něj v Evropském parlamentu celkem 60 členů Strany. Každý z nich si v Bruselu "přičichne" k 33 tisícům (asi 904 tisíc Kč), které má na dané období ve své funkci k dispozici, a předá štafetu poslance dále.
Předčasně se loučící poslanci dostávají navíc po šest měsíců cosi jako odchodné. Paráda!
Darujeme svým členům měsíční placenou dovolenou v Bruselu, vysvětluje radostně Sonneborn. A dodává: "Podojíme tak EU jako malý jihoevropský stát."
Že je to podivné až praštěné? To se předseda Strany, který byl v uplynulých dnech v domácích médiích na roztrhání, nedomnívá. "Nemyslím, že jsme v Evropském parlamentu ti nejcvokatější," odpovídá novinářům.
Sonnebornovi věrní vydělali na loňském rozhodnutí Spolkového ústavního soudu, jenž zrušil při volbách tříprocentní hranici. Kdyby stále existovala, usedli by do EP zástupci ne čtrnácti, ale jen sedmi německých politických stran.
Volební agitace sonnebornovců byla dosti pozoruhodná, jako ostatně vždy. Citujme několik hesel: Volební věk od 12 do 52 let (Stranu totiž podporují hlavně mladí). Postavení zdi kolem Švýcarska (Strana dlouhodobě požaduje znovu postavit berlínskou zeď). NE normám EU na německého pinďoura (penis). Ne normám EU na německé cecky (poprsí). Jízda načerno musí být cenově dostupná. Zavedení kvóty lenochů. Existenční životní maximum na osobu milion eur. ANO Evropě, NE Evropě.
V jednom z interview pro domácí tisk Sonneborn prohlásil, že se pokusí vytvořit v europarlamentu frakci ze všech troubů a pomatenců, kteří se tam potloukají. Takových týpků je tam prý dost a je jenom škoda, že mezi nimi není takový Silvio Berlusconi.
Jak se na vstup do EP připraví? Ustavující schůze je 1. června. Předtím si musí skočit k holiči a tím bude v podstatě na Evropu připraven.
Proč lidé volili Stranu, vysvětluje její předseda hlavně tím, že jsou považováni za inteligentní protestní volbu. Mnozí si prý také řekli, že jim jsou eurovolby putýnka, a tak dali hlas protestním sympaťákům. Když už má někdo sypat písek do soukolí EU, tak proč ne oni?
Pro Sonneborna je to další doklad úpadku etablovaných stran.
Stranu (De Partei) založili přesně před deseti lety redaktoři satirického magazínu Titanic. Její úspěch v eurovolbách je též hezkým dárkem ke kulatému partajnímu jubileu.
V uplynulé dekádě se Strana účastnila v Německu kdejakých voleb na všech možných úrovních, ale k volbám do Spolkového sněmu ji úřady pustily až loni. Předtím ji odmítaly jako neseriózní. Die Partei praktikuje hlavně politickou parodii a simuluje reálnou politiku a její volební klání.
Média mnohdy chválí její zdařilou kritiku stávajícího systému.
K sedmi politickým minisubjektům, které se v Německu dostaly do europarlamentu, patří vedle Strany ještě Svobodní voliči (1,5 procenta), Piráti (1,4 procenta), Strana ochránců zvířat (1,2 procenta), extrémně pravicová Nacionálně-demokratická strana Německa (1 procento), Strana pro rodinu (0,7 procenta) a Ekologicko-demokratická strana (0,6 procenta).
Část německých malých stran, které usilovaly o lukrativní a prestižní místečko v Bruselu, neskrývala sebeironii a fakt, že samy sebe neberou moc vážně. Většina se však tvářila velmi seriózně, byť jejich mnohdy amatérské volební spoty vyznívaly spíše komicky.
Politici některých velkých stran ve Spolkové republice varují, že malí v europarlamentu jen zvýší partajní chaos, který tam už tak jako tak vládne. Podle soudců německého ústavního soudu však poslanci malých stran z Německa nemůžou fungování EP nijak ohrozit, protože je tam už zastoupeno zhruba 200 stran z celé unie.
Otázkou je, s kým budou nové pidipartaje na unijní úrovni koalovat. Navíc v době, kdy v europarlamentu výrazně posílily nacionalistické a takzvané populistické strany.
Procentuální hranice pro vstup do parlamentu jsou v zemích EU dosti různorodé - od nuly do pěti procent. Ve dvanácti zemích (vedle Německa třeba Belgie, Británie, Nizozemí či Španělsko) neexistuje v tomto ohledu žádné omezení. Nejvyšší omezení, tedy pět procent, existuje v deseti zemích (vedle Česka třeba Francie, Polsko, Lotyšsko či Slovensko.
"Nejhůře" je na tom Bulharsko s až 5,88 procenty, záleží vždy na volbách a počtu platných hlasů.
