Europoslanci kritizují činnost CIA v Evropě

Zahraničí
14. 2. 2007 14:31
Vlajky členských států EU před budovou Evropského parlamentu
Vlajky členských států EU před budovou Evropského parlamentu

Vlajky členských států EU před budovou Evropského parlamentuKritiku na adresu řady evropských zemí vyslovil Evropský parlament. Státy si ji vysloužily za tajnou spolupráci s americkou Ústřední zpravodajskou službou (CIA) při ilegální přepravě podezřelých z terorismu do tajných věznic.

Europoslanci totiž schválili ve Štrasburku zprávu, která odmítá praktiky mimosoudního vydávání a v zemích unie napočítala přes 1200 tajných letů CIA. Materiál nezmiňuje ČR ani Slovensko a nemá žádnou právní závaznost.

Hlasování předcházela vzrušená debata a hlasování o skoro 250 dodatcích k původnímu textu. Pro bylo nakonec 382 poslanců a proti 256, zdrželo se 74 europoslanců.

Socialisté a liberálové v debatě zdůrazňovali, že zpráva shromažďuje množství informací o únosech evropských občanů podezřelých z terorismu a o nezákonném předávání zadržených do zemí, kde mohli být mučeni. Podle konzervativců však neobsahuje nová fakta a je předpojatá vůči USA.

Autor zprávy, italský socialista Claudio Fava, ji označil za "stránku historie", která by měla přispět k tomu, aby se podobné praktiky neopakovaly. Italský poslanec Jas Gawronski za největší parlamentní frakci, konzervativní EPP-ED, řekl, že nepřináší nic nového. Tajné služby jsou tajné, a proto musí působit v tajnosti, pokud nebudou porušovat zákony, prohlásil.

Zpráva "odsuzuje mimořádné vydávání jako protiprávní nástroj systematicky používaný USA v boji proti terorismu a odsuzuje skutečnost, že tajné služby a vlády některých evropských zemí tuto metodu přijímaly a několikrát se ji snažily zatajit".

Podle dokumentu bylo v zemích EU zaznamenáno v letech 2001 až 2005 aspoň 1245 tajných letů. Přináší i výčet 21 případů mimosoudního vydání lidí, kteří v době únosu žili v Evropě, případně byli přes Evropu dopravováni.

Tvrdí, že Británie, Polsko, Německo, Itálie, Švédsko, Rakousko, Španělsko, Portugalsko, Irsko, Řecko, Kypr, Dánsko, Turecko, Makedonie, Bosna a Rumunsko věděly o tajných letech CIA v Evropě a o mimosoudním vydávání do tajných věznic. Neuvádí ale důkazy jejich existence - a to ani v případě Polska a Rumunska, které byly zmiňovány v novinových zprávách, jež podnítily vytvoření zvláštního výboru.

Americký prezident George Bush loni v září přiznal existenci tajných věznic v zahraničí řízených CIA, ale neřekl, kde byly.

Zpráva vyzývá státy EU, aby pokračovaly ve vyšetřování. Z původního textu ale nakonec vypadla hrozba sankcemi vůči zemím, které by vyšetřování nezahájily a pokračovaly by v údajném porušování lidských práv.

Stejně tak byla zmírněna kritika britské a německé vlády. Naopak byla vymazána pasáž hájící Polsko, podle níž tam nebylo možné dokázat existenci tajných vojenských zařízení. Zůstal i paragraf kritizující vysokého představitele EU pro zahraniční politiku Javiera Solanu.

Podle českého poslance Josefa Zieleniece zpráva míchá fakta se spekulacemi. Připustil, že po teroristických útocích z 11. září 2001 občas nastaly excesy, které je třeba odsoudit. Zpráva se ale nepřípustně snaží vytvořit dojem, že jde o systém, nikoli o izolované případy.

Evropa a USA musejí společně bojovat proti terorismu, ale pokud se při tom nebudou respektovat  transatlantické hodnoty a mezinárodní právo, bude to znamenat vítězství teroristů, řekl český sociální demokrat Libor Rouček. Podle europoslanců ODS se "zpráva stala politickým nástrojem v rukou zejména europarlamentní levice".

Španělský poslanec Ignasi Guardans Cambó za liberální poslance naopak řekl, že jde především o politické prohlášení, které vládám vzkazuje, že nemohou vést "špinavou válku s terorismem".

Komisař pro vnitro a justici Franco Frattini v rozpravě zprávu ocenil a vyzval, aby vyšetřování vedly členské státy. Musíme se snažit najít pravdu, i když bude nepříjemná, řekl.

Podle něj je při kontrole tajných služeb klíčová úloha národních parlamentů. Stejně tak by tyto služby měly mít od svých vlád jasný a konkrétní mandát.

Foto: archiv 

Autor: ČTK

Další čtení

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího Edana Alexandera

Zahraničí
12. 5. 2025

Rusko musí uzavřít konzulát v polském Krakově, Moskva slíbila odvetu

Zahraničí
12. 5. 2025

Belgie zakoupí polské protiletadlové střely Piorun, uvedl polský ministr

Zahraničí
12. 5. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ