Další kroky
Europoslanci požadují tvrdší sankce proti Rusku, mluví o embargu na energie
20.04.2022 19:00
Evropská unie by měla zavést proti Rusku tvrdší sankce, neboť dosavadní opatření nevedla k zastavení jeho agrese na Ukrajině. Shodli se na tom ve středu poslanci ze zahraničního výboru Evropského parlamentu, z nichž část vyzvala k rychlému ukončení dovozu ruské ropy a plynu. Tento dlouhodobě zvažovaný krok však stále nemá jednomyslnou podporu unijních zemí, která je k jeho přijetí nutná.
Evropský blok za téměř dva měsíce od začátku ruské invaze schválil pět balíků bezprecedentních ekonomických sankcí cílících na ruské banky, dopravu, průmysl nebo export důležitých výrobků a surovin včetně uhlí.
"Sankce jako odstrašení nefungují, válka bohužel pokračuje," prohlásil ve středu šéf výboru David McAllister. Podle německého lidoveckého europoslance stále existuje velký prostor k obcházení postihů, ačkoli se členské státy snaží zlepšovat jejich účinnost.
Většina členů výboru se shodovala, že rezervy má unie například v sankcích proti bankám, jichž byl zatím ušetřen největší ruský bankovní dům Sberbank. Méně jednotný přístup mají poslanci k nejdiskutovanějšímu opatření, jímž je embargo na dovoz energií.
"Musíme udělat mnohem víc, než jsme učinili dosud. Žijeme ve velkém pohodlí, zatímco Ukrajinci trpí," prohlásila francouzská liberální europoslankyně Nathalie Loiseauová. Zákaz dovozu ropy a plynu podpořil i chorvatský socialista Tonino Picula, podle něhož "demokracie stojí peníze".
Úplné energetické embargo podporují zejména země východního křídla EU, proti se ale z ekonomických důvodů staví hlavně Německo, Maďarsko či Rakousko. Itálie, která dříve rovněž odmítala rychlé ukončení dodávek ruského plynu, nyní volá po zavedení stropu na jeho cenu, což by podle Říma mělo Moskvu připravit o část zdrojů.
Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové má chystaný šestý balík sankcí zasáhnout zmíněnou banku Sberbank a nespecifikovaným způsobem se dotknout i dovozu ruské ropy.
S europoslanci ve středu na dálku promluvilo několik ukrajinských činitelů, mezi nimiž byl starosta Rusy ovládnutého města Melitopol Ivan Fedorov.
"Jestli rychle něco neuděláme, pak i evropským zemím hrozí, že na ně válka tvrdě dopadne," vyzval k rychlé pomoci Ukrajině starosta, kterého ruské vojsko v březnu pět dní drželo v zajetí.