Evropský parlament dnes schválil balík opatření pro boj s krizí a pro předcházení jejímu opakování v budoucnu. Jde o zpřísnění rozpočtových pravidel - mimo jiné o snazší uvalování sankcí vůči zemím porušujícím dohodnuté normy. Dojednání finální podoby opatření, které jsou unijní reakcí na krizi, se táhlo více než rok.
Dnešní schválení se očekávalo, protože zákonodárci se už před časem shodli na kompromisní podobně opatření. Díky balíčku by mělo být zejména možné rychleji a snadněji trestat rozpočtové hříšníky v EU.
Unie se do značné míry shoduje, že jedním z důvodů současné vážné situace, kterou dnes předseda EK José Barroso označil za největší krizi v unijních dějinách, se blok dostal i kvůli neodpovědné politice členských zemí. Problém byl pak s tím, že unie sice měla určitá pravidla, ale vázlo jejich vynucování. To by se nyní mělo změnit.
"Sankční mechanismus je v současnosti prakticky bezzubý, neboť vyžaduje souhlas členských států včetně těch, na které sankce dopadá," podotkl k tomu lidovecký europoslanec Jan Březina.
Ten také připomněl, že právě díky tomu se Německo s Francií před lety vyhnuly sankcím kvůli překročení rozpočtového deficitu. "Nově budou sankce uložené komisí platit automaticky s výjimkou případu, kdy se proti nim vysloví většina členských států," dodal Březina.
Naopak sociální demokrat Pavel Poc poukázal na to, že socialisté hlasovali proti. "Návrh není nic jiného než znárodnění ztrát po privatizaci zisků," podotkl. Zdůraznil, že v zemích, které zavedly jen tvrdé škrty, se prudce zvýšila nezaměstnanost, zejména pak u mladých lidí. "Pouhé šetření bez vize růstu evidentně odrazuje investory, brzdí růst. To není ta správná cesta k ekonomické obnově Evropy," dodal.
