Evropská unie by měla napomoci k lepší spolupráci ozbrojených složek jednotlivých členských států, která by se měla stát prvním krokem k vytvoření společné obranné politiky. Shodli se na tom evropští poslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku. Smyslem je, aby mohla Evropa rychleji a rázněji reagovat na reálné hrozby na kontinentu i mimo něj.
Europoslanci v rezoluci navrhli například vznik operačního štábu, jehož cílem by bylo plánovat a velet při řešení krizí, a vytvoření mnohonárodních bojových jednotek. Výhledově by podle nich měly členské státy dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu.
Podle autora rezoluce, estonského poslance a bývalého ministra zahraničí Urmase Paeta, není unie vybavena na to, aby mohla čelit současným hrozbám. "Většina zemí škrtala rozpočty (na obranu) a spolupráce členských zemí v této oblasti je pouze nahodilá. Členské státy rovněž spoléhají na pomoc USA," řekl Paet během pondělní debaty. Zdůraznil, že role Severoatlantické aliance by měla být i nadále klíčová a že plánovaná evropská obranná unie by fungovala jen jako její doplněk.
Podle českého europoslance Jana Zahradila z frakce konzervativců a reformistů (ECR) však představuje jedinou funkční bezpečnostní strukturu právě NATO. "Proto se musíme v první řadě soustředit na to, abychom plnili závazky vyplývající z našeho členství. Jakékoli vytváření paralelních struktur je nejen nesmyslné, ale přímo nebezpečné," sdělil Zahradil. Podle oficiálního stanoviska ECR by totiž vytvoření obranné unie vedlo k tomu, že by se Evropa vzdálila Spojeným státům, což "je přesně to, o co dlouhodobě usiluje Rusko".
Někteří poslanci také během debaty uváděli, že "militarizace" unie by byla kontraproduktivní a nevedla by k větší bezpečnosti.
Rezoluce také žádá, aby se úkolu vytvořit společnou obrannou politiku a zajistit dodatečné finanční zdroje k jejímu uvedení do praxe ujala Evropská rada. Poslanci také podpořili investice do výzkumných projektů, které se vztahují k záležitostem obrany.
