Evropský parlament se dnes vyslovil pro přísnější snížení emisí oxidu uhličitého u nových aut, než navrhovala Evropská komise. Europoslanci zvedli ruku pro návrh, podle kterého od roku 2030 nově vyrobená auta budou muset vypouštět o 40 procent oxidu uhličitého méně, než stanoví norma pro rok 2021. Evropská komise navrhovala 30 procent. Středeční hlasování určilo postoj Evropského parlamentu pro vyjednávání s členskými státy EU, proto je možné, že konečná podoba limitů kvůli kompromisu ještě dozná změn.
Evropská komise chtěla limit od roku 2025 snížit o 15 procent a od roku 2030 o 30 procent. Europarlamentní výbor pro životní prostředí návrh komise ještě více zpřísnil, a to na snížení o 20 procent od roku 2025 a o 45 procent od roku 2030. Ještě před hlasováním se očekávalo, že europoslanci návrh výboru odmítnou, neboť příliš tvrdé limity by podle kritiků ohrozily stávající pracovní místa v automobilovém průmyslu a podvázaly hospodářský růst. Kriticky se k přísným omezením stavěly i členské státy se silným automobilovým odvětvím.
Europoslanci se nakonec rozhodli pro variantu, která u osobních aut a lehkých užitkových vozů počítá pro roky 2025 a 2030 se snížením o 20, respektive o 40 procent. Návrh Evropský parlament schválil poměrem hlasů 389 proti 239.
Snížení o 40 procent od roku 2030 je o pět procentních bodů více, než je postoj České republiky. "Budeme sledovat českou pozici tak, jak vykrystalizovala v posledních dnech a hodinách. Ta hovoří o 35 procentech," řekl ČTK ještě před hlasováním europoslanec Pavel Poc (ČSSD). Dodal, že český návrh je realistický.
"Poškodíme automobilky a životnímu prostředí nepomůžeme"
Jeho kolega z ODS Evžen Tošenovský upozornil, že požadavky na snížení emisí zcela ignorují současnou situaci na trhu i technologické možnosti. "Pokoušíme se nařídit něco, co není fyzicky možné. Poškodíme automobilky, které jen v České republice tvoří na 400 tisíc pracovních míst, a životnímu prostředí nepomůžeme," uvedl Tošenovský.
Kritický názor na přísnější snižování limitů má také další česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO). Podle ní není možné v zájmu ušlechtilých cílů připravit evropský automobilový průmysl o konkurenceschopnost na globálním trhu. Charanzová nyní věří, že se v rámci diskuse s členskými státy podaří najít takový kompromis, aby byl dopad na automobilový průmysl co nejmenší.
"Stanovení limitu na emise CO2 z automobilů a dodávek musí reflektovat jak potřebu reagovat na klimatické změny, tak i možnosti automobilového sektoru, který nejen v České republice, ale i v celé EU zajišťuje tisíce pracovních míst," uvedl europoslanec Stanislav Polčák. Dodal, že potřebný je konkrétní, avšak dosažitelný cíl, který v konečném důsledku přispěje jak ke snížení škodlivých emisí, tak i k dalšímu rozvoji špičkových evropských automobilových technologií.
"Asi nejhorší na celém zpřísnění emisních limitů je, že jsou stanovovány arbitrárně bez hluboké a technicky podložené diskuse s odvětvím, které patří mezi ekonomické pilíře hlavních evropských ekonomik. Musíme se připravit, že za dekádu bude v Evropě úplně jiný automobilový průmysl - z pohledu velikosti, struktury a produktů," řekl ČTK automobilový expert z EY Petr Knap.
České automobilky varují, že přijetí přísnějších požadavků na snížení emisí CO2 pro osobní auta a dodávky může v Česku podvázat ekonomický růst a konkurenceschopnost. Negativně se také projeví na zaměstnanosti v tuzemském autoprůmyslu.
