Pomoc Německa při záchraně eura je v souladu se zákonem. V napjatě očekávaném verdiktu o tom dnes rozhodl Spolkový ústavní soud v Karlsruhe, který zamítl stížnost skupiny německých euroskeptiků. Soudci tak potvrdili současný kurs německé vlády kancléřky Angely Merkelové.
Finanční pomoc Německa pro zadlužené země eurozóny není protizákonná, větší vliv na ni ale má mít parlament. Podle ústavních soudců musí berlínská vláda do budoucna získat souhlas členů rozpočtového výboru Spolkového sněmu, než se zaváže poskytnout další garance.
To však dále zpomalí reakci eurozóny na dluhovou krizi, upozorňují někteří němečtí politici včetně ministra financí Wolfganga Schäubleho.
Ústavní soud vynesl verdikt ke dvěma stížnostem skupiny euroskeptiků, podle kterých je finanční pomoc zadluženým státům v rozporu s německým i evropským právem. Jejich žaloby se týkaly prvního záchranného balíku pro Řecko z loňského května ve výši 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč).
Ty poskytnou země eurozóny, z nichž nejvíce dá právě Německo, a Mezinárodní měnový fond.
Kancléřka Angela Merkelová verdikt přivítala. Soud podle ní svým nálezem potvrdil, že cestou ze současné krize je solidarita na jedné straně a rozpočtová odpovědnost na straně druhé. "A to je také cesta, kterou jsme šli," prohlásila Merkelová při projevu ve Spolkovém sněmu.
Prezident soudu Andreas Vosskuhle nicméně zdůraznil, že rozsudek by neměl být chybně dezinterpretován jako bianco šek pro další záchranné balíčky.
V dalších platbách nesmí platit automatismus, který by opomíjel práva poslanců Spolkového sněmu. Balíčky pomoci mají být podle Vosskuhleho jasně definované a mají poskytnout zákonodárcům možnost kontroly a ukončení. Doposud poslanci schvalovali vládní závazky v eurozóně až dodatečně.
Spolkový ministr financí Schäuble už dříve před posílením role parlamentu v této záležitosti varoval, neboť podle něj pomoc nebude schopna dostatečně rychle reagovat na vývoj na trzích. Ty by tak podle expertů mohly být rozhodnutím německého ústavního soudu minimálně krátkodobě znejistěny.
S pokračující nejistotou na finančních trzích počítá například analytik Thorsten Polleit. Jeho kolega Carsten Brzeski naopak očekává mírné uvolnění. "Scénář totálního chaosu byl odvrácen, což by ale nemělo vést k euforii. Silnější slovo německého parlamentu při budoucích záchranných balících mohou snadno okopírovat další země eurozóny a podkopat tak vliv rozšířeného EFSF (Evropského fondu finanční stability) a budoucího ESM
(Evropského stabilizačního mechanismu),"
Německý příspěvek původně činil 123 miliard eur. V budoucnu to ale má být 211 miliard eur, tedy nejvíce ze všech členů eurozóny. Placení dluhů za jiné v Německu naráží na stále větší nesouhlas veřejnosti a rozšířený EFSF nechtějí podpořit ani někteří vládní poslanci. Jeho schválení v klíčové zemi eurozóny je tak nejisté.
