Evropská komise se rozhodla zahájit právní kroky vůči Francii, že nerespektuje evropská pravidla volného pohybu osob. Rozhodnutí souvisí s postupem francouzských úřadů proti Romům, kolem něhož se rozpoutala bouře nevole mezi Paříží a Bruselem. Podobné procedury pro porušení práva nejsou v EU ničím výjimečným.
Zatím ale není zcela jasné, kdy a zda vůbec proces začne, protože komise v tomto citlivém a sledovaném případě dala Francii čas do půlky října, aby přišla s patřičnými změnami či jasným příslibem, že (a kdy) k nim přistoupí.
Mluvčí komise Pia Ahrenkilde Hansenová na opožděné tiskové konferenci přečetla prohlášení, v němž komisaři zdůraznili, že členské země bloku mají právo zajišťovat pořádek na svém území, ale musí také respektovat unijní normy a pravidla a vyhýbat se veškeré diskriminaci, zejména na základě národnosti či etnika. Mezitím se ale už v médiích objevovaly citáty lucemburské eurokomisařky Viviane Redingové, podle nichž se komise rozhodla o spuštění právních kroků.
Zdlouhavé a složitě naformulované prohlášení ale podotýká, že dopis požadující, aby Francie vše napravila, Brusel zašle až v říjnu. Do jeho půlky tak má Francie čas na kýžené změny.
Komise, která v EU dohlíží na dodržování pravidel, se zabývala analýzou situace kolem vyhošťování Romů, kterou vypracovala právě komisařka Redingová. Ta už před časem prohlásila, že Paříž unijní normy porušuje. Postup francouzských úřadů dokonce označila za ostudný, což následně vyvolalo mezi Bruselem, Lucemburskem a Paříží diplomatickou výměnu názorů, Francouzi by prý právní postup považovali za vyhlášení války.
Začátek zdlouhavého procesu
Podobné procedury pro porušení práva nejsou v EU ničím výjimečným. Země kvůli nim může skončit před evropskou justicí. Proces je však hodně zdlouhavý. V konečném důsledku mohou být na zemi uvaleny nějaké sankce. To se však děje jen velmi výjimečně.
Francie letos převážně do Rumunska a do Bulharska, tedy do dvou členských zemí EU, vrátila kolem 8 tisíc Romů, kteří v unii tvoří největší etnickou menšinu. Podle kritiků si tím vláda a prezident Nicolas Sarkozy snaží zvýšit popularitu, která klesá kvůli úsporným opatřením přijímaným v souvislosti se současnou hospodářskou krizí. Paříž kroky odůvodňovala snahami o zajištění bezpečnosti a pořádku.
Šéf socialistů v Evropském parlamentu Martin Schulz, jehož skupina Paříž ostře kvůli postupu vůči Romům kritizovala, rozhodnutí Bruselu uvítal. Jde podle něj o významný precedent.
"Poprvé komise rozhodla uplatnit své pravomoci strážce unijního práva nikoli v souvislosti vnitřním trhem či hospodářskou soutěží, nýbrž kvůli základnímu principu podpírajícímu občanství v EU," prohlásil s tím, že šlo o nevyhnutelný krok. Komise podle něj musí zajišťovat lidem v EU svobodu pohybu.
Předseda Evropské komise José Barroso zdůraznil, že komise se na dnešním rozhodnutí shodla jednomyslně. Jinak ale nechtěl situaci příliš komentovat, neboť jde podle něj o velmi citlivé právní otázky.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy vyhošťování bránil i na nedávném summitu EU, kde toto téma a vášnivá debata, která ho doprovázela, do značné míry zastínily ostatní témata. Jeho vláda navíc zdůrazňuje, že Romové zemi opouštějí dobrovolně. Za odchod totiž od úřadů dostávají příspěvek na letenku.
Pokud by Brusel celý případ nakonec předal evropské justici, může jeho projednání trvat i řadu let, než se dospěje k nějakému rozhodnutí.
Odhaduje se, že ve zhruba půlmiliardové EU žije kolem deseti až 12 milionů Romů. V mnoha zemích se objevily případy, kdy byli příslušníci tohoto etnika diskriminováni, ať už ve školách nebo v přístupu k bydlení či zaměstnání.
