Evropské komisi někdy chybí empatie a při představování návrhů nedbá reakcí, které mohou vyvolat v členských státech osmadvacítky. Uvedl to v Berlíně slovenský prezident Andrej Kiska v Nadaci Konrada Adenauera, která je blízká německým křesťanským demokratům kancléřky Angely Merkelové.
"Velmi mě mrzí, když někdy chybí empatie ze strany Evropské komise, když představuje svoje různé, nové, inovativní nápady, že chybí (úvaha), co to vyvolá, co se stane v jednotlivých zemích v rámci Evropské unie," uvedl Kiska. "Jestli přímo nenahrávají do karet extremistům, lidem proti Evropské unii," podotkl také v debatě slovenský prezident.
Konkrétní případ sice neuvedl, ale ve svém projevu hovořil mimo jiné o povinných kvótách na přerozdělování uprchlíků, s nimiž například země Visegrádu - Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko - zásadně nesouhlasí. Kiska má za to, že spor o kvóty země osmadvacítky rozdělil více než například otázka vztahu k Rusku nebo pomoci Řecku.
Slovenský prezident je přesvědčena, že se spor nakonec podaří překlenout, i když to už nebude za současného slovenského předsednictví. Každá úspěšná země má přitom podle něj morální povinnost pomáhat, zároveň ale není možné neomezenému počtu lidí udělit bianko šek ke vstupu na evropský kontinent.
Přes všechny obtíže Evropská unie současnou situaci podle Kisky zvládá dobře, i když dojem, který její obyvatelé mají, je často úplně opačný. Za ochabováním podpory občanů pro evropskou integraci vidí slovenský prezident mimo jiné to, že dnešní generace Evropanů už bere mír a svobodu za samozřejmou. "Stali jsme se tak trochu obětí vlastního obrovského úspěchu," konstatoval.
Navíc se dnes podle něj mnohým nepřátelům liberální demokracie a západních hodnot daří předstírat, že je prosazují. "Ve skutečnosti populisté nenabízejí řešení, ale rozsévají jen hněv a nenávist," míní Kiska.
