Evropský parlament odmávl start Galilea

Evropský parlament dnes definitivně schválil vznik navigačního systému Galileo. Ten přijde na 3,4 miliardy eur, tedy asi 85 miliard korun, které zaplatí daňoví poplatníci. Europoslanci podpořili nejambicióznější unijní projekt jen čtyři dny před vypuštěním druhé, klíčové družice Giove-B, která obsahuje základní prvky nutné pro fungování systému. První satelit vyslala EU na oběžnou dráhu koncem roku 2005, ale ten nemá příliš možností.

Systém, který by měl začít plně fungovat nejspíš v roce 2013, má být přesnější než americký GPS (Global Positioning System), ale zároveň s ním má být kompatibilní. Lidé, kteří například v autě mají klasický navigační systém GPS, tak asi nebudou muset současné zařízení měnit.

Trochu ve stínu Galilea, jejž bude tvořit celkem 30 družic za zhruba 3,4 miliardy eur (asi 85 miliard korun), dosud zůstával systém EGNOS, který poslanci spolu s novým evropským navigačním systémem rovněž podpořili. Ten v podstatě vylepšuje americký GPS a zvyšuje jeho přesnost. Snižuje odchylku ze současných asi 20 metrů na 7,5 metru. Méně známý systém by se měl využívat především v letectví a měl by být zabudován do nových letadel.

Galileo se od počátku potýkal s obrovskými problémy. Největší změnou je, že nový systém zaplatí daňoví poplatníci. Původně ho přitom z velké části mělo zaplatit konsorcium soukromých firem. Tato možnost však ztroskotala především na strachu společností, že projekt nebude ziskový.

V budování systému se chce angažovat i Česká republika. Usiluje o sídlo agentury pro řízení Galilea, takzvané GSA. Rozhodnutí o umístění tohoto centra však nejspíš ještě dlouho nepadne a budování projektu bude zatím řídit Evropská komise. S Českou republikou nemusí být spojeno jen sídlo agentury. Galileo otevírá prostor i pro české firmy, které by se mohly podílet na vývoji některých aplikací.

"Praha jako možné sídelní město dozorčího úřadu nad Galileem má sedmadvacítce rozhodně co nabídnout. Síť univerzit a výzkumných ústavů, vyhlášené kongresové podmínky, připravenou budovu a navíc i čtyřicetiletou tradici kosmického výzkumu," sdělila ČTK europoslankyně Zuzana Roithová. Podle ní má sídlo agentury značný ekonomický přínos.

"Sice zaměstná asi stovku lidí, ale kolem něj se rozprostřou napříč starým kontinentem služby za 275 miliard ročně a vytvoří na 150 tisíc kvalifikovaných pracovních míst. To bude pro Česko obrovská příležitost," dodala.

Služby, které bude Galileo nabízet:

1) Open Service (OS) - nekomerční služba, která bude nabízet v podstatě stejné (ale přesnější) možnosti, jaké mohou prostřednictvím GPS využívat běžní lidé.

2) Safety of Life Service (SoL) - vylepšení bezplatné služby, která má občany varovat před nejrůznějšími druhy nebezpečí. Mohou jej využívat například letečtí dopravci.

3) Commercial Service (CS) - zpoplatněná služba, která poskytuje ještě větší přesnost, než je tomu u nekomerční služby, a umožňuje větší datový tok. Mohli by ji využívat například geodeti při zaměřování pozemků. Signál této služby bude šifrovaný.

4) Public Regulated Service (PRS) - poskytuje v podstatě stejné možnosti jako předchozí SoL, ale signál ze satelitů je šifrovaný. Plánuje se využití například pro ozbrojené složky.

5) Search and Rescue (SAR) - služba, která Galileu umožňuje přijímat nouzový signál vysílaný loděmi, letadly či osobami, jež se dostaly do kritické situace. Jeden z 30 satelitů systému určí polohu a signál odešle k některému za záchranných center v Evropě. To potom zajistí vyslání potřebné pomoci. V některých případech bude Galileo schopen vyslat signál zpět, aby se dotyční dozvěděli, že je pomoc na cestě.

Foto: esa.int