Evropská unie se v noci na pátek po letech neúspěšných pokusů dohodla na podobě nové smlouvy o svém fungování. Dokument nahradí navrhovanou euroústavu, kterou před dvěma lety v referendech odmítli Francouzi a Nizozemci, a přinese unii kýžené reformy jejích institucí.
DÁLE ČTĚTE: Hlavní body Lisabonské smlouvy
Lisabonská smlouva, jak se bude dokument jmenovat, by měla být podepsána 13. prosince v Lisabonu. Pak jí ale bude čekat roční ratifikace, která vesměs zřejmě proběhne v národních parlamentech. Zatím jedinou zemí, v níž se určitě bude dokument schvalovat v referendu, je Irsko. Pokud tento proces půjde dobře, pak by smlouva měla vstoupit v platnost začátkem roku 2009, tedy v době, kdy začne půlroční předsednictví České republiky.
Smlouva vytvoří nový post předsedy Evropské rady neboli summitů šéfů států a vlád. Bude volen na dva a půl roku a bude řídit vrcholné schůzky. Sníží se počet členů Evropské komise. EU také bude mít jakéhosi ministra zahraničí, ač se mu tak formálně říkat nebude. Oba budou unii zastupovat na mezinárodní scéně. Rozšíří se i počet oblastí, v nichž pro rozhodnutí stačí kvalifikovaná většina, nikoli jednomyslnost. Časem se změní i systém hlasování v radě ministrů.
K TÉMATU: Premiér: Předsedat Unii budeme, smlouva to neovlivní
Náběh jmenování vysokých představitelů nicméně začne patrně platit až v průběhu roku 2009, nejspíše po volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 a zformování nové Evropské komise.
Poslední zbývající otázky se státníkům z 27 členských zemí na neformálním summitu v Lisabonu podařilo odstranit až v nočních hodinách. Hlavní problémy se týkaly italských snah o změny navrhovaného počtu europoslanců v EP a požadavků Polska, které chtělo zajistit určitému počtu států možnost dočasně blokovat rozhodnutí o sporných otázkách v Radě EU.
EP nedávno přijal podle zadání červnového summitu rezoluci, podle níž se měl počet křesel snížit ze 785 na 750. Italové by podle něj přišli o šest mandátů, nejvíce ze všech. Podle nočních dohod ale Řím nakonec mít 73 míst, tedy o jeden navíc. Změna spočívá v tom, že kromě 750 poslanců bude ještě zvlášť předseda EP. Přesné rozdělení křesel pro jednotlivé země ale zůstává otevřené a jednat se o něm bude v prosinci.
Polákům, kteří blokovali už předchozí summit a kteří potížemi hrozili i nyní, se zase podařilo dohodnout, že do textu byla zapracována možnosti dočasného blokování rozhodnutí v radě ministrů určitou menšinou států, tedy takzvaného ioanninského mechanismu. Navíc Varšava získá i nový post generálního advokáta u Evropského soudního dvora. "Polsko získalo vše, co chtělo," řekl po nočním jednání prezident Lech Kaczyński.
Úspěch zaznamenali i Češi
Hlavní spor se táhnul kolem umístění blokovacího mechanismu v textu smlouvy. Zatímco Poláci chtěli tento blokační princip zapracovat přímo do hlavního textu, ostatní státy EU byly proti. Po hodinách jednání se však podařilo najít kompromis. Mechanismus bude popsán v deklaraci, což je právně nezávazná část smlouvy. V protokolu, který je právně závazný, se na něj ale smlouva bude odvolávat.
"Já beru ten kompromis jako pozici, se kterou nemůže být spokojen vůbec nikdo. Ale samotná schopnost najít kompromis je cennější než samotný text," řekl český premiér Mirek Topolánek.
Svůj požadavek prosadili i Češi. Státníci vyhověli požadavku, který se týkal takzvané oboustranné flexibility. Ta má umožnit přenášení pravomocí nejen do Bruselu, ale i zpět na členské země. Českým diplomatům se do deklarace nové unijní smlouvy podařilo prosadit větu, jež prý zavazuje Evropskou komisi, že se bude věnovat případům, v nichž státy vyzvou Brusel ke zrušení nějaké legislativy.
"Je to vítězství pro Evropu," prohlásil po skončení nočního maratonu portugalský premiér José Sócrates. EU se podle něj nyní konečně podařilo vykročit z krize, do níž upadla po odmítnutí ústavní smlouvy.
Foto: ČTK
