V Evropě je podle poznatků Evropské komise v oběhu stále více falešných léků. Eurokomisař Günter Verheugen žádá pro jejich výrobce tvrdé tresty. „Každý manipulovaný medikament je „pokusem o masovou vraždu", tvrdí tento německý politik pro list Die Welt.
Brusel odhaluje stále více falešných léků a je tím nanejvýš znepokojen. Jde především o antibiotika, prostředky proti rakovině a malárii, léky na snižování cholesterolu, dále pak Viagru a preparáty proti bolesti, vypočítává Verheugen. Už dříve si příslušné orgány všimly, že hodně těchto léků pochází z Indie.
„Evropská unie odhalila při cílených celních kontrolách ve všech členských zemích během pouhých dvou měsíců 34 milionů falšovaných tablet. To překonalo všechny obavy," uvedl komisař pro hospodářství Verheugen.
Falšování léků je podle něj těžkým zločinem, který musí být trestán se vší tvrdostí. „Dokonce i když lék obsahuje neúčinné látky, může to vést k úmrtí lidí, neboť věří, že svou nemoc léčí účinnými prostředky."
Odstupující komisař očekává, že Unie se příští rok v boji s výrobci padělaných léků dohodne na tom, aby bylo možné sledovat cestu léků od výroby až po prodej doslova po minutě. K tomu budou na baleních léků existovat speciální bezpečnostní značky.
Vedle kódu se plánuje i pečeť, aby bylo jasné, zda a kdo balení případně otevřel. Tak by mělo být podle Verheugena zamezeno manipulacím s léky.
Obchod s falešnými léky zažívá v celém světě boom. Vidina vysokého zisku při nízkém riziku přitahuje k tomuto byznysu významné zločinecké struktury - včetně čínských triád, drogových kartelů v Jižní Americe nebo ruské mafie.
Vyspělé země zůstávaly roky tohoto neblahého fenoménu ušetřeny, a sice díky státnímu dozoru, který sleduje jak kvalitu léčiv, tak jejich pohyb od výrobce ke spotřebiteli. Situace se začala měnit s nástupem internetu.
Internetové lékárny mají často s těmi skutečnými společný jen název. Pokušení získat léky mnohem levněji bývá ale značné.
Jsou zdokumentovány případy, kdy si použití falešných léčiv vyžádalo na jednom místě v krátkém čase až tisíce obětí. Třeba při epidemii meningitidy v roce 1995 v Nigeru, kdy měla falešná vakcína na svědomí úmrtí asi půltřetího tisíce pacientů.
První oficiálně potvrzenou obětí padělaných léků se stála koncem roku 2006 Kanaďanka Marcie Bergeronová (58), uvedl to alespoň ve svém článku „Falešné léky: zabíjející pilulky" Eric Clarc v listu Daily Telegraph. Stalo se tak po požití léku na poruchy spánku, který je k dostání jen na předpis. Bergeronová může být ale jen špičkou ledovce.
Foto: archiv EK a Profimedia