O příští hlavě státu rozhodují v prvním kole prezidentských voleb francouzští voliči. Za vyrovnané favority jsou považováni dosavadní prezident Nicolas Sarkozy a kandidát Socialistické strany François Hollande. Podle francouzského ministerstva vnitra se do 17 hodiny dostavilo k volebním urnám 70,59 procenta voličů. Před pěti lety byla účast ve stejném okamžiku 73,87 procenta. Institut Ifop odhaduje, že celková účast v prvním kole dnešních voleb dosáhne 80 procent.
Do 12 hodin se do volebních místností na různých místech Francie dostavilo i všech deset prezidentských kandidátů. Prvním byl brzy ráno ve městě Pau na jihozápadě Francie centrista François Bayrou. Jako poslední z uchazečů o prezidentské křeslo své volební právo využil prezident Sarkozy, který se do volební místnosti v luxusním 16. pařížském obvodu na západě metropole dostavil s manželkou Carlou Bruniovou-Sarkozyovou krátce před polednem. Sarkozy zamával příznivcům a lidem ve volební místnosti se omluvil za "velký povyk", s novináři ale nehovořil. Když prezidentský pár odcházel, malá skupina lidí podle agentury AP provolávala "bravo".
Kandidát socialistů Hollande hlasoval ve městě Tulle v centrální Francii. "Toto jsou volby, které ovlivní budoucnost Evropy. Proto nás sleduje tolik lidí," řekl. "Nezajímá je ani tolik jméno vítěze, ale to, jakou bude prosazovat politiku," citovala jej AP.
V Sarcelles nedaleko metropole hlasoval bývalý šéf Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn, o kterém se před loňským vypuknutím aféry s údajným sexuálním obtěžováním newyorské pokojské uvažovalo jako o prezidentském kandidátovi socialistů. Prokuratura v USA sice žalobu stáhla, Strauss-Kahn však přišel o politické ambice a je nyní vyšetřován v souvislosti s aférou kolem kuplířské sítě ve Francii.
Volební místnosti se v pevninské Francii a na Korsice otevřely v 8 hodin. Uzavřou se po deseti hodinách s výjimkou velkých měst, kde se bude hlasovat až do 20 hodin. Volebního práva může v zemi s 65 miliony obyvatel využít 44,5 milionu voličů.
Předběžné výsledky či jejich odhady se ve Francii do ukončení voleb nemějí zveřejňovat. Čeká se však, že zákaz bude porušen prostřednictvím internetu. Belgická a švýcarská média tvrdila, že na webech budou oznamovat odhady výsledků zhruba od 17.30.
Obavy panovaly v souvislosti se slabou voličskou účastí, která by mohla hrát do karet kandidátům stran na okrajích politického spektra. Analytici tvrdili, že mnozí Francouzi jsou demoralizováni ekonomickou recesí a názorem, že politici nejsou s to čelit ekonomické krizi, a neúčast voličů odhadovali na 25 procent.
Sedmapadesátiletý Hollande, jehož účast v druhém kole 6. května je považována prakticky za jistou, by podle průzkumů mohl v květnu zvítězit se ziskem 55 procent hlasů. Stal by se tak prvním levicovým šéfem Elysejského paláce po prezidentu Françoisi Mitterrandovi (1981-1995). Bývalý šéf Socialistické strany se v prezidentské kampani snažil neupozorňovat na skutečnost, že s působením ve vládě má jen málo zkušeností, a prezidentské klání se podle AFP pokusil proměnit v referendum o dalším pětiletém funkčním období "hyperprezidenta" Sarkozyho. Voličům sliboval zvýšení daně velkým podnikům a lidem s příjmy přes milion eur ročně.
Hollandův vrstevník Sarkozy se snažil zvrátit pověst "prezidenta bohatých" a Francouzům mimo jiné sliboval snížit rozpočtový deficit a zdanit ty, kdo z Francie kvůli daňové zátěži odejdou. Svou kampaň zaměřil také na otázky hodnot, bezpečnosti a imigrace, čímž konkuroval kandidátce francouzské krajní pravice Marine Le Penové. Ta by podle průzkumů mohla skončit na třetím místě s odhadovaným ziskem až 17 procent hlasů; nečeká se tedy, že postoupí do druhého kola.
