Gayové ve Francii se možná dočkají zrušení opatření, které považují za diskriminaci - kvůli údajně zvýšenému riziku HIV nesmějí darovat krev, podobně jako ve spoustě dalších zemí.
Francouzská ministryně zdravotnictví Marisol Touraineová ve čtvrtek potvrdila, že by zákaz mohl být zrušen brzy: "Na této otázce pracujeme a myslím, že v nadcházejících měsících budeme schopni tuto situaci posunout."
Ministryně se u příležitosti Světového dne dárců krve (letos pod heslem Každý dárce je hrdina) vyjádřila, že "sexuální inklinace" by neměla být kritériem při povolování darovat krev, neboť není "sama o sobě rizikem" - na rozdíl od střídání partnerů, citovala ji agentura Reuters. "Můžeme a musíme tuto politiku revidovat," prohlásila poté, co sama darovala krev ve Francouzském krevním ústavu v Paříži.
"Tato slova jdou správným směrem," komentoval pro server leJDD.fr oznámení Nicolas Gougain, mluvčí svazu Inter-LGBT. Požaduje, aby se braly v potaz "rizikové praktiky, nikoli rizikové populace, jako je tomu dnes". Podobně se vyjádřil předseda asociace Místní politici proti AIDS Jean-Luc Romero: "Důvodem zákazu má být riskantní chování, ne stigmatizující předsudek vztahující se k sexuální orientaci občana."
"Existuje přinejmenším 25 tisíc mužských dárců vyloučených kvůli jejich sexuální orientaci," nechali se slyšet gay aktivisté.
Riziko HIV
Zákaz zavedl oběžník z roku 1983, totiž z doby, kdy si svět začínal uvědomovat rizika nákazy HIV. Darovat nesmí muž, který měl sexuální styk s jiným mužem, technicky vzato tedy nejde pouze o gaye, nevztahuje se k sexuální orientaci, nýbrž praxi. Análním stykem se HIV daleko snadněji přenáší než při jiných sexuálních praktikách, v důsledku toho je například podíl nakažených mezi homosexuálními muži v USA šedesátkrát větší než v celkové populaci, v Česku dokonce dvěstěkrát. Podobné riziko je u promiskuitních homosexuálů pro přenos žloutenky typu B.
"Ta politika je mizerná a vzhledem k vědě zastaralá. Reprezentuje spíš strach z homosexuálů, než aby se rozumně pokoušela chránit bezpečnost," vyjádřil se pro list USA Today Arthur Caplan, ředitel centra pro bioetiku pennsylvánské univerzity. "Myslím, že je chybou riskovat nedostatek krve ve snaze získat o maličko, maličko víc bezpečnosti."
Homosexuálním mužům darování krve zakazuje většina zemí EU včetně Česka, některé jim to povolují po jednom roce od posledního sexu s mužem (například Maďarsko či Anglie a Wales, kde se zákaz zmírnil vloni).
Směrnice Evropské unie je v tomto ohledu vágní, v kritériích pro trvalé vyloučení z darování krve jsou i "osoby, jejichž sexuální chování je vystavuje vysokému riziku získání závažných infekčních onemocnění, která mohou být přenášena krví".
Za příklad dávají aktivisté Španělsko a Itálii, které přešly od zákazu pro gaye k omezení všech dárců v případě rizikového sexu.
V USA se zákaz týká všech mužů, kteří měli homosexuální pohlavní styk po roce 1977 (kdy se epidemie objevila), ale také těch lidí, kteří spali s prostitutkou, za sex dostali peníze či drogy, a také uživatelů drog injekcemi. Pouhý roční odklad ale USA nařizují těm potenciálním dárcům, kteří měli styk s HIV pozitivním člověkem. Přitom díky medicínskému pokroku se dnes dá HIV potvrdit během devíti dnů. Červený kříž proto prosazuje, aby se zákaz pro gaye také změnil na roční odklad.
V Francii roste poptávka po krvi i kvůli stárnutí populace (dárci nad 65 let musejí dostat zvláštní povolení) či četnějším léčbám rakoviny a krevním onemocněním, množství darované krve ale loni rostlo stejným tempem.
