Velká očekávání, ale také velké obavy doprovázejí střídání v čele Evropské unie. Poněkud nenápadné Slovince totiž v předsednickém křesle evropského společenství v úterý vystřídají Francouzi, kteří si připravili program podstatně ambicióznější, ale také kontroverznější.
Prioritami Paříže bude bezpochyby dohoda EU na detailech boje s klimatickými změnami, evropská obranná politika, imigrační politika a také lisabonská smlouva, již odmítli v referendu irští voliči. Všechny tyto body ovšem mezi státy vyvolávají velké vášně.
Francouzské předsednictví bude důležité i z pohledu Čechů, protože obě země, spolu ještě se Švédy, tvoří takzvané předsednické trio, které má z části společný program. Zjednodušeně se dá říci, že to, co nedojedná Paříž, "spadne" na Prahu, případně na Stockholm.
Možné komplikace se ovšem objevily právě při jednáních o programu, kterým se EU bude do značné míry řídit dalších 18 měsíců. "Bylo to ještě horší, než jsme čekali," řekl český diplomatický zdroj s tím, že české vládě se mimo jiné nelíbilo, že Francouzi prosazují jako prioritu předsednictví imigrační politiku, jež však Česko tolik netrápí.
Otázkou zůstává, jak do programu nového předsednictví promluví odmítnutí lisabonské smlouvy, která má údajně EU udělat demokratičtější a efektivnější. Do konce francouzského předsednictví, jež nastane s koncem roku, však unie žádné konkrétní řešení nemusí nalézt. Na druhou stranu bude jasnější, zda ratifikace smlouvy bude v ostatních členských státech pokračovat bez větších problémů, anebo se naopak zastaví úplně.
Francouzi zatím jako o hlavní prioritě hovoří o dohodě na detailech boje s klimatickými změnami, které chce unie dosáhnout ještě letos. "Bude to naše absolutní priorita," řekl před pár dny francouzský ministr životního prostředí Jean-Louis Borloo. Zároveň však varoval, že času na jednání je velmi málo a překážek bezpočet. "Je to skoro nesplnitelná mise," doplnil.
Takových "nesplnitelných misí" však Francii může čekat více. Je to dáno i tím, že Francouzi v Evropské unii patří k vůdcům tábora, který by rád viděl, aby unie ovlivňovala více oblastí života. Jedno z francouzských hesel během předsednictví má také být "Evropa, která chrání". To bývá mezi experty vnímáno téměř jako protiklad českému předsednickému heslu "Evropa bez bariér". Slovo "chránit" je v evropském společenství totiž často 
považováno jako synonymum slov protekcionismus či ochranářství, která dráždí zastánce liberalizace vnitřního trhu EU či světového obchodu. Mezi ně se řadí například Britové, Nizozemci a Češi.
Rozpory mezi oběma tábory se projevily i na posledním unijním summitu, kde francouzský prezident Nicolas Sarkozy z krachu referenda v Irsku částečně obvinil eurokomisaře pro obchod Petera Mandelsona, který v rámci Světové obchodní organizace (WTO) za unii vyjednává dohodu o liberalizaci světového obchodu.
Ta je přitom trnem v oku především francouzským zemědělcům, kteří ji vnímají jako existenční hrozbu. Odpůrci v tomto případě zase často mluví o francouzské aroganci, ale tomu se chce Paříž za každou cenu vyhnout a slibuje, že EU nebude svědkem ani náznaku podobného chování.
Šéf francouzské diplomacie Bernard Kouchner před nedávnem novináře ujišťoval, že Francouzi budou naopak naslouchat všem svým unijním partnerům a o aroganci nemůže být řeč. Jako určitý důkaz jeho slov může být vnímána i skutečnost, že Francie se k 1. červenci rozhodla otevřít svůj pracovní trh pro občany osmi nových členských států EU, včetně Čechů. Pracovní omezení si tak v příštích letech zachovají v podstatě jen Němci a Rakušané, přičemž Belgičané, kteří trh také zatím neotevřeli, tak hodlají v krátké době učinit.
Francouze ovšem nečekají během předsednictví jen problémy na unijní scéně. Sarkozy bude muset přesvědčovat nejen ostatní členské státy, ale i vlastní občany. Podle nedávného průzkumu veřejného mínění většina Francouzů totiž pohlíží na schopnosti prezidenta dosáhnout v čele EU výrazných úspěchů dost skepticky.
Foto: AP, Reuters
