Francouzská krajní pravice, kterou posílil zisk 17,9 procenta hlasů pro její šéfku a kandidátku Marine Le Penové v prezidentských volbách, hodlá být rušivým živlem v nadcházejících parlamentních volbách. A to s cílem získat několik poslaneckých křesel přesto, že ji klasická pravice i za cenu sebepoškozování stále zavrhuje.
Vzhledem k jejím silným pozicím na jihovýchodě Francie a její rostoucí oblibě v některých chudnoucích průmyslových oblastech na severu se zdá na dosah ruky záměr Národní fronty (FN) vrátit se po patnáctileté absenci do parlamentu. Zde chce vytvořit "skutečnou opozici" vůči levici.
V prvním kole prezidentských voleb Le Penová v rámci 577 volebních obvodů skončila první ve 23 a druhá v dalších 93 obvodech.
Le Penová nyní kandiduje ve volebním okrsku Hénin-Beaumont na severu a doufá, že se do Národního shromáždění dostane. Vede zde velmi tvrdou kampaň proti předákovi radikální levice Jeanu-Lukovi Mélenchonovi, který ji ale také nešetří.
Její šance jsou ovšem menší než šance marseillského advokáta Gilberta Collarda, který za velké pozornosti médií kandiduje v Saint-Gilles na jihovýchodě a který by mohl být jediným poslancem FN po volbách, které se konají nadcházející neděli a 17. června.
Je totiž potřeba počítat s většinovým dvoukolovým volebním systémem, který prakticky blokuje cestu stranám, které jsou vyloučeny ze spojenectví s jinými formacemi.
Přitom hlavní pravicová strana UMP zakázala svým kandidátům pod pohrůžkou vyloučení uzavírat dohody se stranou Marine Le Penové. Tradiční pravice ji obviňuje, že zavinila prohru bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho prohlášením, že ve druhém kole pro něj nebude hlasovat a odevzdá nevyplněný, tedy neplatný volební lístek.
Nelze však vyloučit, že někteří kandidáti UMP, kteří budou vyřazeni v prvním kole, nebudou brát na pokyn ohled a vyzvou své voliče, aby hlasovali ve druhém kole pro kandidáta FN.
Je to důsledek toho, že Sarkozy vedl velmi napravo orientovanou a populismem okořeněnou prezidentskou kampaň. Přebíráním témat FN jako protekcionismus a přistěhovalectví přispěl ke sblížení voličských obcí obou stran a podnítil u místních zástupců větší shovívavost vůči FN.
Krajně pravicová formace, která byla dlouho zavrhovaná za rasistické přehmaty a zpochybňování republikánských hodnot ze strany jejího zakladatele Jeana-Marieho Le Pena, se za předsednictví jeho dcery Marine snaží vydávat za standardní stranu.
Na své podstatě přitom nic nemění. Normalizace FN není zjevně dostatečná pro socialistického prezidenta Françoise Hollandea, který v rámci příprav na nadcházející summit G20 přijal představitele hlavních politických stran, ale ne Le Penovou.
Přitom 51 procent Francouzů podle nejnovějších průzkumů nyní usuzuje, že FN je již stranou jako každá jiná. Toto procento stoupá na 65 u pravicových voličů, z nichž 55 procent je dokonce pro případné aliance s FN v parlamentních volbách.
Ve volebních obvodech, kde bude v prvním kole vyřazena, se UMP v pondělí rozhodne, jaký pokyn dá svým voličům: nehlasovat či hlasovat pro levicového kandidáta, aby se znemožnil úspěch kandidáta FN. Tento postup proti FN podporuje humanistické a křesťanské křídlo UMP, ale nesdílí ho její šéf Jean-François Copé.
Marine Le Penová zatím kolem sebe vyvolává a udržuje napětí. Oznámila, že její kandidáti se budou držet všude, kde to ve druhém kole bude možné. Uvedla také, že FN tam, kde nepostoupí, bude zaujímat postoj případ od případu, a to výzvou buď k nehlasování, k hlasování pro kandidáta UMP, ale případně i pro levicového kandidáta.
Její strategií je zasadit klín do křehké jednoty UMP, aby dosáhla přeskupení pravice v zemi. Věří, že tak jednou získá podíl na moci.
