Francouzská vláda bez problémů přečkala dvě hlasování o nedůvěře, která vyvolala opozice kvůli kauze bývalého spolupracovníka prezidenta Emmanuela Macrona. Bezpečnostní poradce Alexandre Benalla čelí stíhání kvůli násilnostem, kterých se dopustil během prvomájové demonstrace v Paříži. Aféra Benalla už téměř dva týdny otřásá francouzskou politikou.
Návrhy na vyslovení nedůvěry vládě podala pravicová i levicová opozice. Dvěma návrhy naráz se francouzský parlament zabýval naposledy v roce 1980. Kabinet premiéra Édouarda Philippa se ale ani jedné z parlamentních skupin ohrozit nepodařilo, neboť vláda disponuje potřebnou většinou hlasů. K vyslovení nedůvěry jich bylo zapotřebí 289. Návrh pravice podpořilo ale jen 143 a návrh levice dokonce jen 74 poslanců.
Hlasování předcházela ostrá debata. Premiér Philippe v ní obhajoval prezidenta Macrona a návrhy na vyslovení nedůvěry označil za pouhou snahu o blokádu. Benallova chyba byla podle něj "osobním selháním", za které byl exporadce potrestán. "Demokracie zafungovala," řekl premiér.
Šéf socialistů Olivier Faure přiznal, že nešlo o to vládu svrhnout. "Je to ale varování," řekl.
Philippova vláda čelila dnes hlasování o nedůvěře poprvé od okamžiku, kdy byla loni v květnu jmenována.
Bezpečnostní poradce prezidenta Macrona Alexandre Benalla byl přizván k policejním složkám během květnové demonstrace jako pozorovatel, avšak podle kamerových snímků se aktivně zapojil do samotného zásahu. Z místa potyčky demonstrantů s policií odvlekl mladou dívku a přispěl i ke snaze policistů zpacifikovat mladého demonstranta. Kamera zachytila Benallu, jak v civilním oblečení, ale s policejní helmou na hlavě, účastníka prvomájové demonstrace bije.
Macron čelí kritice hlavně za způsob, jak na Benallovo chování zareagoval. Podle opozice jej prezident potrestal nedostatečně. Dnes již bývalý Macronův spolupracovník byl mezitím obviněn z násilností, rušení policejního zásahu a neoprávněného nošení odznaků státní moci.
