Obě komory francouzského parlamentu definitivně schválily čtvrté prodloužení výjimečného stavu, tentokrát o půl roku, tedy do ledna 2017. Paříž tak reaguje na teroristický útok v Nice ze 14. července. Zákonodárci nicméně odmítli zavést režim zadržování podezřelých z bezpečnostních důvodů, jak požadovala opoziční pravice.
"Jednomyslnost při hlasování maskuje hluboké rozdíly mezi pravicí a levicí pokud jde o to, jak odpovědět na terorismus," poznamenal list Le Monde o čtvrtečním schválení předlohy oběma komorami. Zákonodárci přitom zpřísnili dosavadní opatření, která nově zahrnují mimo jiné možnost zakázat veřejná shromáždění, jejichž bezpečnost by nemohla být zajištěna, a uzavřít náboženské objekty, v nichž se hlásá nenávist a vybízí k násilí.
Deník nicméně upozornil, že opoziční pravice požadovala ještě hlubší změny práva, zatímco premiér Manuel Valls odmítl myšlenku výjimečných kroků jako zřízení detenčních středisek, kde by byli zadržováni podezřelí. Podle prezidenta Françoise Hollandea mají přijatá opatření zvýšit účinnost boje proti terorismu, avšak bez zřeknutí se právního státu.
Výjimečný stav byl vyhlášen po teroristických útocích spáchaných v Paříži loni 13. listopadu, které si vyžádaly 130 mrtvých. Od té doby byl třikrát prodloužen, naposledy i s ohledem na evropský fotbalový šampionát a cyklistický závod Tour de France. Několik hodin po vražedném útoku kamionem v Nice s 84 oběťmi na životech rozhodl Hollande o dalším prodloužení, o tři měsíce, pravice ale prosadila nakonec šest měsíců.
Opakované prodlužování výjimečného stavu kritizují právníci a ochránci lidských práv. Le Monde připomněl, že podle nedávné zprávy parlamentní vyšetřovací komise je výjimečný stav užitečný nástroj v boji proti terorismu, ale s omezenými a rychle se zmenšujícími účinky.
