Ve Francii žije podle úřadů pouhopouhých patnáct tisíc Romů. Přesto zjevně představují pro společnost velkou a nechtěnou zátěž. Občané jedné ze čtvrtí Marseille tento týden společnými silami vyhnali několik desítek Romů. A nejen to. Zapálili také zbytky tábora, ve kterém žili.
Situaci museli ve čtvrtek večer uklidňovat policisté, neboť po vyklizení tábora asi tři desítky domorodců vzrušeně diskutovaly s několika romskými rodinami. Strážci pořádku obě skupiny oddělili.
K násilnostem vlůči lidem ale nedošlo, proto nebyl nikdo zatčen. Romové nakonec nasedli do svých aut a obytných vozů a odjeli neznámo kam.
Obyvatelé městské čtvrti Créneaux na severu Marseiile už předem hrozili, že Romy vyženou, pokud sami dobrovolně neopustí svůj tábor. Občané se Romy cítili "obtěžováni", prohlásila socialistka Samia Ghaliová, senátorka a starostka městské čtvrti.
Tato politička, která se sama narodila na severu Marseille, nedávno vzbudila mezinárodní pozornost svým výrokem, že problém drog a s nimi spojené násilí v jí řízené městské části může vyřešit jen armáda. Marseille je občas označována za nejnebezpečnější město pro mládež ve Francii.
Pokud jde o Romy, občané Créneaux prohlašují, že Romové kradou a znečišťují jejich čtvrť. Jedna z obhájkyň zájmů Romů ve městě uvedla, že je "šokována". Podle ní byli Romové v Crénaux jen několik dní a nebylo jich více než 35.
V uplynulých týdnech vyhnala policie na různých místech Francie z táborů stovky Romů. Úřady jim nabízejí 300 eur na osobu za to, když se sbalí a odjedou zpátky do zemí, z nichž přišli.
Nová socialistická vláda Françoise Hollanda je k Romům přinejmenším stejně tvrdá jako předchozí kabinet Nicolase Sarkozyho. Ve Francii žije podle odhadů kolem 15 tisíc Romů, kteří až na výjimky přišli z Bulharska a Rumunska.
Romům v EU pšenka nekvete
Romové v Evropské unii žijí většinou v situaci vyloučení a v horších podmínkách než Neromové v jejich okolí. Uvádí to studie týkající se 11 členských států unie, kterou v polovině letošního roku zveřejnila Agentura EU pro základní práva (FRA).
"V jedenácti státech EU, kde žije naprostá většina romských občanů unie, je situace Romů, pokud jde o zaměstnanost, vzdělání, bydlení a zdravotnictví, horší než ostatních občanů žijících v okolí," uvedla FRA v prohlášení.
Studii agentura zpracovala ve spolupráci s programem OSN pro rozvoj, Světovou bankou a Evropskou komisí. Dokument vychází z rozhovorů s 22 tisíci Romů a Neromů v Bulharsku, Česku, Francii, Itálii, Maďarsku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Řecku, Slovensku a Španělsku.
V těchto zemích žije 80 procent Romů, kteří se zúčastnili výzkumu, v domácnosti ohrožené chudobou. Asi polovina byla podle svého tvrzení za poslední rok cílem diskriminace kvůli etnické příslušnosti.
Necelá třetina má stálé zaměstnání a jen 15 procent dokončilo střední školu, zatímco u většinové populace je to 70 procent. Obydlí 45 procent zkoumaných Romů nemá kuchyň nebo vlastní toaletu, případně elektřinu.
FRA také zdůrazňuje, že Romové "si nejsou dostatečně vědomi práv, která jim zaručují evropské zákony".
Podle studie jich jen 40 procent jzná zákony zakazující diskriminaci etnických menšin při přijímání do práce.
V EU žije deset až 12 milionů Romů. Jsou největší menšinou v Evropě. Agentura EU pro základní práva vznikla v roce 2007. Jejím úkolem je monitorovat dodržování lidských práv v členských státech unie.
