Galileo se usidluje na obloze. Jeho budoucnost je nejistá

EU to s Galileem myslí vážně. Do vesmíru odstartoval v noci na neděli z kazašského kosmodromu Bajkonur další testovací satelit tohoto evropského navigačního a komunikačního systému.  Galileo by měl začít plně fungovat nejspíš v roce 2013, má být přesnější než americký GPS (Global Positioning System), ale zároveň s ním má být kompatibilní.

Giove-B o hmotnosti 500 kilogramů se po čtyřech hodinách umístil ve výšce 23 200 kilometrů nad Zemí. Na jeho palubě jsou mimo jiné nejpřesnější hodiny, jaké kdy byly vyslány do kosmu.

Giove-B slouží k testování technických parametrů pohybu družic a nepatří k plánované síti 30 satelitů, které mají v budoucnu tvořit systém Galileo.

První testovací družici systému vyslala EU na oběžnou dráhu koncem roku 2005.

Název Giove je zkratkou pro ověření systému Galileo ve vesmíru (Galileo In-Orbit Validation Element).

Vzdává se tím zároveň hold italskému astronomovi Galileovi i jeho objevu čtyř hlavních měsíců Jupitera, který se italsky rovněž nazývá Giove.

Dnešní start družice provázel také potlesk na italské kosmické základě Fucino, kde jej na obří obrazovce sledovalo velké množství lidí v čele s prezidentem Evropské kosmické agentury (ESA) Jean-Jacquem Dordainem.

Budoucnost navigačního systému je ale stále nejistá. Náklady na něj hrozí nadále explodovat a také není dosud jasné, do jaké míry bude využíván vojensky.

Francouzi tlačí na výraznou armádní účast, oproti nim například Němci jsou v tomto směru mnohem umírněnější.

Podle současných odhadů by měly náklady na Galiela dosáhnout 3,5 ač 4 miliardy eur.

Foto: ESA a Reuters