Je to volba mezi morem a cholerou. Řekové dnes už podruhé hlasují v předčasných parlamentních volbách poté, co ty předchozí, jež se konaly 6. května, skončily nerozhodně a neumožnily sestavení vlády s většinovou podporou poslanců. Hlasování s napětím sleduje celá Evropa kvůli obavám o osud eura. Mnozí Řekové označují dnešní hlasovní za nejdůlěžitější od pádu vojebské junty v roce 1974.
Hlasování začalo v šest hodin ráno. Výsledky průzkumů mezi voliči po odevzdání hlasů mají být zveřejněny po uzavření volebních místností v šest večer, průběžné oficiální výsledky se očekávají kolem 20.30. Metropole Atény byla v den hlasování poloprázdná, protože mnoho Řeků odjelo volit do svých domovů na venkov. Do odpoledne nebyly hlášeny žádné problémy, s výjimkou nevybuchlého granátu, který byl nalezen před sídlem jedné řecké televizní stanice.
V Řecku je zvykem, že starší voliči hlasují ráno, zatímco mladší ročníky, které často podporují radikální levici, chodí hlasovat později. Problémy v hlasování dnes může způsobit silný vítr, kvůli němuž byla zastavena trajektová doprava mezi některými řeckými ostrovy. Panují obavy, že někteří voliči se nemusejí k urnám dostat včas.
O křesla v parlamenfru usiluje celkem 22 stran, aliancí a jednotlivců. Poslední oficiální průzkumy veřejného mínění před dvěma týdny vesměs naznačovaly velmi těsné vítězství proevropských konzervativců nad radikální levicí, která odmítá pokračovat v rozpočtových škrtech.
S třetími socialisty by pravicová Nová demokracie (ND) mohla mít šance získat nadpoloviční většinu v parlamentu. Při tříprocentní přípustné statistické odchylce a s ohledem na vysoký počet nerozhodnutých voličů tato varianta ale není zdaleka jistá.
Konzervativci se pustili proti svému hlavního rivalovi - Koalici radikální levice (SYRIZA) - do tvrdého předvolebního boje. Jednak se usmířili s řadou pravicových politiků, s nimiž se kvůli předchozím neshodám rozkmotřili a umístili je na čelná místa svých kandidátek.
Zároveň slíbili, že budou opět vyjednávat o vnucených úsporných opatřeních, která zavedli výměnou za mnohamiliardovou finanční pomoc ze zahraničí k pokrytí horentních dluhů a záchraně státní kasy před bankrotem. Voliče se snaží přivábit i tím, že už nezavedou nové daně a další bolestivé škrty.
SYRIZA slibuje rovnou ukončení politiky rozpočtových škrtů a tvrdí, že může eurozónu přimět k tomu, aby s tím souhlasila. Na rozdíl od pravice nevidí ani řešení v rozsáhlé privatizaci státního majetku.
Vítěz, byť by prošel o jediný hlas, dostane bonus 50 poslanců, takže bude mít v povolebním uspořádání rozhodující slovo. Květnové volby skončily i při tomto pravidlu nerozhodně.
V parlamentu zřejmě opět zasednou ještě pravicoví Nezávislí Řekové, kteří také kritizují politiku úspor. Zatímco s nimi lze ještě o něčem vyjednávat, s tradičními komunisty a neonacisty, kteří rovněž budou v parlamentu, to bude prakticky nemožné.
Jazýčkem na vahách by mohla být pravicová a do jisté míry proevropská strana Obnova, které některé průzkumy dávají šanci dostat se na rozdíl od května do parlamentu.
Ať dnes Řekové rozhodnou jakkoli, nikdo nebude riskovat překotný oodchod Řecka z eurozóny. Nikd totiž neví, co by takový krok měl za následky, domnívají se mnozí komentátoři. Podlo nich si nikdo neriskne takový vývoj dopustit.
Řekové na odstřel? Čtyři možné scénáře výsledků voleb podle Týdne |
|
scénář č. 1: Vznikne široká vláda národní spásy. Mohly by se na ní podílet tři nejdůležitější strany: konzervativci, levicoví radikálové a socialisté. K nim by se mohla přidat malá umírněná levicová strana Demokratická levice. Společným jmenovatelem této kolaice by bylo, že země zůstane v eurozóně. Současně by ale tato koalice požadovala zmírnění programu šetření, protože úsporná opatření "škrtí” hospodářství. Tato vláda by byla stabilní a schopná práce, protože by zastupovala 70 procent Řeků a měla by jasnou většinu v parlamentu.
scénář č. 2: Spolupráce mezi jasně proevropsky orientovanýmmi stranami konzervativců z Nea Dimokratia (ND), socialistů (Pasok) a malou Demokratickou levicí (Dimar). Tady už ale začínají první problémy, neboť svaz radikální levice (Syriza), k níž už mezitím přeběhli etablovaní a kdysi privilegovaní odboroví předáci, by mohli spolu s komunisty (KKE) stávkami a demonstracemi uvrhnout zemi do chaosu.
scénář č. 3: Nejhorším scénářem by bylo, kdyby se politici opět nedohodli. Poté by musely být znovu vyhlášeny nové volby. Země by se na dalších šest týdnů ocitla bez vlády schopné jednat a mohla by v nějakém okamžiku jednoduše zkolabovat. Peníze na léky, mzdy a důchody stačí jen do poloviny července.
scénář č. 4: Třetí možnou vládní koalicí by byla kooperace levicových radikálů s demokratickou levicí, pokud by obě partaje získaly dostatečný počet křesel v parlamentu. Pokud ale jde o demokratickou levici, nezdá se, že by o takovou koalici měla zájem. Totéž platí pro komunisty. V takovém případě by byla řešením koalice levicových radikálů se socialisty a demokratickou levicí. Taková vláda by ale mohla ztroskotat, protože mnoho levicových politiků nechce spolupracovat se socialisty. |
