Geniální herec, excentrik, egoman. Klaus Kinski byl vždy vnímán jako enfant terrible německého filmu. Obvinění, které však proti němu nyní vznesla jeho nejstarší dcera, překonávají vše. "Můj otec mě v mém dětství sexuálně zneužíval," řekla Pola Kinski v rozhovoru pro německou agenturu DPA.
Ukájel se na ní prý nejen tělesně, ale i duševně. "To dělal se všemi lidmi. Názory, vkus, životní pocit - to všechno určoval on."
Svého otce dcera obviňuje dvacet let po jeho smrti. Slavný umělec s ne právě dobrou pověstí zemřel na následky infarktu 23. listopadu 1991.
"Začal na mě sahat a líbat mě s otevřenou pusou, ještě když jsem byla hodně malá," tvrdí dnes šedesátiletá žena, rovněž herečka. "Musela jsem jako dítě držet pusu, protože mi hrozil. A byla jsem na něm závislá, na jeho náklonosti."
Její otec jí řekl, že je to zcela přirozené, dodává Pola Kinski v rozhovoru pro magazín Stern. "Se svými dcerami to přece dělají tátové na celém světě."
Ve své knize Dětská ústa (Kindermund), která vyjde v nakladatelství Insel Verlag, popisuje scény zneužívání, které čtenáře děsí. Stále znovu také píše o duševní rozervanosti, kterou jako dítě zažívala. "Sužují mě pocity viny: že jsem ho zklamala, že jsem to vůbec připustila. Často propukám v pláč."
"Nyní jsem o tom napsala knihu, protože už jsem nemohla unést, jak se takový člověk glorifikuje a jak se rok od roku zvětšuje jeho svatozář." Dcera Kinského chtěla, aby bylo jasné, jaký to byl opravdu člověk.
Dvě desítky let po své smrti nemá Klaus Kinski možnost se těmto obviněním bránit. Strach, že by jí snad nevěřili, jeho dcera nemá. "Prožila jsem to, je to pravda," říká. Dříve by jí prý nenapadlo se s tím někomu svěřit.
Jestli její otec sexuálně zneužíval i jiné dívky, Pola Kinski neví. Se svou nevlastní sestrou Nastassjou, která žije v USA, není v kontaktu. Také její nevlastní bratr Nikolai, jenž žije v Berlíně a živí se jako herec, nechce obvinění komentovat.
Pola přerušila kontakty s otcem, když jí bylo 19 let. "Přestála jsem tvrdý boj, ale teď s tím můžu žít.
Svou knihou chce dodat odvahu jiným obětem zneužívání, aby se dokázaly bránit. "Svým způsobem máme všichni doživotí," dodává Pola Kinski.
Jestli cítí k otci nenávist? "Necítím k němu vůbec nic. Když zemřel, sdělila mi to telefonicky matka - a já nic necítila. Žádný smutek, žádnou nenávist."
