Zatímco v Rusku si Stalinova jména stále váží, slovo Hitler se stalo na planetě synonymem pro odporného diktátora.
Šedesát pět roků od konce světové války musí v Moskvě zasáhnout nejvyšší moc, aby se na výročí vítězství nevyvěšovaly po ruské metropoli plakáty se Stalinem. Kreml a především Vladimír Putin "přesvědčili" starostu Jurije Lužkova, jinak putinovce, aby "otce Josifa Vissarionoviče" nechal letos v depozitářích (což ale neplatí pro další města).
Na přehlídku totiž mimo jiné přijede poprvé velká návštěva z Německa, kancléřka Angela Merkelová. V hospodářských otázkách Rusové vsadili na německou kartu, na usmiřování se sousedy, takže kremelské špičky se krotí v tradičních gestech soustavného upozorňování na svůj nárok na místo na slunci.
Hrůzné dílo obou krutovládců formálně z opačného pólu politické scény dvacátého století stále šokuje skutečnou sounáležitostí. Oba muži měli velmi podobné osudy venkovských nevzdělaných proletářů a oba měli od mládí sklony ke krutosti.
Mohli se oba diktátoři někdy setkat?- Zavraždil Hitler osobně někoho?
- Co považovala Stalinova dcera za své největší životní štěstí?
- Existoval v dějinách krvavější diktátor než Hitler a Stalin?
Odpovědi na tyto i další otázky najdete ve srovnávacím životopise diktátorů v časopisu TÝDEN, který vychází 3. května.
Ilustrace profimedia.cz
