Mnoho dětí uprchlíků trpí v Německu tím, že musí strávit ve shromažďovacích táborech v omezeném prostoru s řadou cizích lidí dlouho dobu. Uvádí to studie, kterou v Berlíně představil Dětský fond OSN (UNICEF).
"Čekají na vyřízení azylových žádostí rodičů, na návštěvu zubaře, na přijetí do škol, školek a jeslí a především na udělení dlouhodobého pobytu," uvádí dokument. Podle Christiana Schneidera z německé pobočky UNICEF si přitom rodiny běženců po příchodu do nové země nepřejí nic jiného než nově začít.
Autoři studie během dotazování pracovníků uprchlických středisek zjistili, že více než pětina nezletilců musela žít v přijímacích zařízeních nejméně šest měsíců. Délka pobytu v návazných ubytovacích střediscích pak činila jeden až tři roky.
Jako problematické udává dokument ubytování rodin společně se samotnými muži. Jistá Nigerijka, kterou UNICEF cituje, vypověděla, že od okamžiku, kdy se o koupelnu musela dělit s třemi mladými muži, žila s neustálým pocitem, že musí svou sedmiletou dceru nepřetržitě chránit. Další matka zase řekla, že v centrech žili i takoví lidé, kteří neustále osahávali děti, proto své potomky venku nenechávala hrát bez dozoru.
Děti, dospívající i rodiče si především stěžují na těsné prostory, hluk, nedostatek soukromí a špatný stav hygienických zařízení. "Nebylo naprosto možné se tam učit," řekl výzkumníkům 15letý Syřan Ali.
Ubytování po příchodu do Německa jako velký problémy označily i samotné ženy. Pětina z 600 dotázaných v této souvislosti zmínila chybějící soukromí, sexuální útoky, špinavé hygienické zázemí, hluk a obecně neúctu.
