Hollande se vzdal ústavní reformy o odebrání občanství teroristům

Francouzský prezident François Hollande oznámil, že přestane prosazovat kontroverzní změnu ústavy, která by umožnila odebírat státní občanství usvědčeným teroristům. Důvodem je odpor opozičních poslanců a senátorů, kteří údajně nejsou ochotni přistoupit na kompromis.

"Část opozice se ke změně ústavy staví odmítavě," uvedl prezident Hollande po zasedání kabinetu. "Rozhodl jsem se tuto debatu ukončit," dodal. Národní shromáždění ovládá vládní levice, v Senátu má ale většinu opoziční pravice.

Plán na ústavní změnu, která by umožnila odebrat francouzské státní občanství usvědčenému teroristovi, který má kromě něj i pas jiného státu, oznámil Hollande v reakci na loňské listopadové atentáty v Paříži. Navrhovaná reforma počítala také s možností snadnějšího a rychlejšího vyhlašování výjimečného stavu v zemi.

Odpůrci návrhu

Proti návrhu se stavěli především poslanci Levicové fronty, rebelové v Socialistické straně, část skupiny ekologistů a několik desítek republikánských poslanců, kteří reformu označili za "zbytečnou a nebezpečnou".

Na protest proti plánovanému odnímání státního občanství kabinet premiéra Manuela Vallse opustila koncem ledna ministryně spravedlnosti Christiane Taubiraová. Osudnou se ale nakonec novele stala neschopnost pravicových a levicových poslanců shodnout se na kompromisní podobě textu.

Odpůrci návrhu kritizovali především fakt, že by vznikly dvě nerovnoprávné skupiny občanů. Lidé s dvojitým občanstvím by o svůj francouzský pas mohli přijít, zatímco lidé, kteří mají jen francouzské občanství, nikoliv.

Při atentátech ze 13. listopadu skupina převážně francouzských a belgických islamistů arabského původu povraždila 130 lidí a dalších nejméně 350 osob zranila. Ve Francii od té doby platí výjimečný stav.