Jižní a centrální části Řecka se v těchto dnech proměnily v ohnivou pochodeň a staly se dějištěm jedné z největších národních tragédií.
Lidi uvyklé v posledních letech na požáry lesů na horských svazích náhle zaskočily plameny živené silným větrem u jejich domovů. Desítky jich v panice byly nuceny opustit hořící vesnice.
Přibližně pět desítek osob ale potkala krutá smrt žehem nebo udušením v mračnech štiplavého kouře. Mnozí v Řecku si nyní kladou otázku, jak mohly události dospět k tak trpkému konci a jak by se jim mohlo do budoucna zabránit.
Očití svědkové v řecké televizi hovoří o biblické pohromě a vesměs si stěžují na to, že požární síly nestíhají hasit plameny v místě jejich bydliště. Při zhruba stovce požárů se prostředky hasičských sborů ukázaly jako omezené. A to nehledě na to, že v několika případech se zbytečně hnaly někam hasit po falešných hlášeních o požáru. Asi tucet evropských zemí naštěstí poskytlo Řecku materiální a lidskou pomoc.
Záběry řeckých televizí, poskytujících prakticky nepřetržité zpravodajství o pohromě, ukazovaly o víkendu zoufalé lidi snažící se udusit plameny zbytky vody, jež měli k dispozici, nebo zuřivým mlácením plamenů lopatami či ulomenými větvemi.
V mračnech kouře se snažili zachraňovat nejcennější věci ze svých domů či automobilů, některé ženy křičely hrůzou. Majitelé malých statků bědovali a nevěděli, co si počít se slepicemi a několika kozami či ovcemi. Hasičské cisternové vozy před ohnivou clonou s plameny šlehajícími někdy až do výšky 30 metrů vypadaly poněkud titěrně.
Lidé disponující mobilními telefony volali televizním a rozhlasovým stanicím, aby jim nejen referovali o situaci v okolí svých domovů, ale stále častěji úpěnlivě žádali o pomoc. Řecké úřady netají obavy, že uváděné údaje o obětech zdaleka nebudou konečné; odhadovat rozsah škod si nikdo zatím netroufal. K mnoha obývaným oblastem se požárníci nemohli dostat a bilance mrtvých naskakuje pokaždé, kdy jsou hlášeny nálezy ohořelých zbytků těl v doutnajících spáleništích, kde oheň již nemá co strávit.
Televize ukázaly také družicové snímky, na nichž je patrné, jak zejména na Peloponésu a v Atice vznikají v různých oblastech požáry, dokonce téměř současně, jako kdyby je někdo zapaloval úmyslně.
Někteří řečtí představitelé se netají podezřením z organizovaného žhářství. Několik osob již bylo vyslechnuto policií a jeden pětašedesátiletý muž a dvě nezletilé děti byli pro podezření ze žhářství zadrženi.
Řecko v těchto dnech sužují mohutná vedra - teploty se pohybují kolem 40 stupňů Celsia. Vznik desítek nových požárů ve zcela vysušených porostech pod ostrým sluncem provázel silný vítr, což nevylučuje v řadě případů možnost samovznícení.
To může vypuknout i na množství černých skládek rozesetých po celé zemi, na jejichž přítomnost v důsledku lehkomyslného zacházení s odpadem Řekové již tolik nepoukazují.
V neposlední řadě je možná na vině také nezodpovědné zacházení s ohněm v některých vesnicích, v nichž se technický pokrok zastavil před desítkami let.
Experti se pozastavují i nad tím, že v Řecku de facto neexistuje systém včasného varování, který by v dobách ohrožení umožnil rychle zasahovat na místě nebezpečí. Místo aby se využilo bedlivého sledování družicových snímků a letadel či vrtulníků, které by přelétávaly ohrožené lesy a křovinaté porosty, upadla země pod šlehajícími plameny do chaosu.
Zatímco se nad Akropolí vznášel popela z nedalekých spálenišť, vyhlásil premiér Kostas Karamanlis stavu nejvyšší nouze, což má přispět především k zorganizování systému civilní obrany ve spolupráci s řeckou armádou, která na pomoc hasičům vyslala několik stovek vojáků.
Političtí pozorovatelé si zatím nejsou jistí, nakolik národní tragédie ovlivní parlamentní volby plánované na září. Buď se voliči semknou kolem současného vůdce, nebo vláda padne, řekl jeden z nich v televizní stanici Skai.
Foto: ČTK/AP
