Kosovský stát slaví první rok své existence. Na budování demokracie v nejmladším státě Evropy se podílí i tuzemská diplomacie. Vedoucí českého zastupitelského úřadu v Prištině Janina Hřebíčková přibližuje v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ, jak složitě Kosovo pokračuje v hájení své suverenity. "Situace je stabilizovaná, stále ale velmi křehká," popisuje Hřebíčková.
Od vyhlášení nezávislého Kosova uplynul jeden rok. Je to dost na to, aby se zdejší poměry uklidnily?
Za tu dobu se toho událo hodně. Byly vytvořeny všechny státní demokratické struktury a instituce. Některé své poslání zvládají, jiné, jako například parlament, se s tím vypořádávají hůře a svoji roli se teprve učí. Kosovo už má nové zákony a ústavu, což je mimochodem jeden z nejdemokratičtějších dokumentů v oblasti jihovýchodní Evropy, získalo i vlajku či státní hymnu. I když ta je zatím beze slov, aby se zbytečně nedráždila srbská komunita.
ČTĚTE TAKÉ: Uznávaný i nechtěný. Kosovský stát slaví jeden rok
Co tedy Kosovu brání, aby oslavovalo výročí vzniku bez obav z budoucnosti?
Na správě Kosova se zatím stále podílí mise Evropské unie - EULEX. Ve všem, co dělá, však naráží na problematický sever země. Ten je bohužel z velké části pod vlivem bývalých srbských válečných zločinců.
FOTOGALERII Z OSLAV PRVNÍHO VÝROČÍ SI PROHLÉDNĚTE ZDE
Jak se s tím vypořádat?
Kosovo sice potřebuje vládu tvrdé ruky, ale také musí mít jasný cíl. Směr, kterým se vydat. A tím by měla být evropsko-atlantická perspektiva. To musíme mít na paměti my všichni. Pokud bychom totiž usnuli na vavřínech, zjistili bychom jako už tolikrát, jak nákladné mohou být neřešené problémy v oblasti Balkánu.
Kdo je Janina Hřebíčková |
* Působila jako zástupkyně českého velvyslance při OSN, vedla českou misi v úřadu prozatímní irácké správy, původní profesí je novinářka. Točila pro CNN, na Balkáně natáčela dokumenty pro OSN a v Kosovu založila i televizi OSN. * Nyní pracuje jako šéfka českého velvyslanectví v Kosovu. * Je rozvedená, má dospělého syna Ondřeje. |
* Narodila se 15. března 1961 v Praze, vystudovala angličtinu, ruštinu a bulharštinu na Filozofické fakultě UK v Praze.Krize zde zatím nedopadla tak tvrdě jako u jiných evropských států, ale tím, že v zemi neexistuje jednota, potácí se Kosovo rovněž v ekonomických potížích.
To se projevuje nezaměstnaností?
Přesně. Zhruba každý druhý občan je nezaměstnaný, přesto se za ten rok podařilo postavit spoustu silnic a velkou část dálnice do Skopje a Tirany. Zlepšit se naopak musí zdravotnictví, kde chybějí lékařská centra, nemocnice, přístroje, občané postrádají dokonce kompletní zdravotní pojištění.
Co je tedy třeba ještě v Kosovu doladit?
Vůbec největším problémem zůstává nedostatek elektřiny a její přerušovaný přívod. To je hlavní důvod, proč nepřichází více zahraničních investorů.
Jak tomu chcete čelit?
Nadále musíme tvrdě pracovat na tom, aby se vytvořil funkční právní řád. Je třeba posilovat struktury v boji proti korupci a organizovanému zločinu, který v celém regionu nezná hranic. Dále kosovská vláda musí přistoupit na privatizaci státních podniků, aby reformovala daňovou politiku.
ČTĚTE TAKÉ: Hřebíčková: Odtržení Kosova není Mnichov
Podílí se na chodu Kosova i naše diplomacie?
Ano, pomáháme s rozvojovými projekty a jako aktuální předsednická země podporujeme integraci Kosova do evropských struktur. Snažíme se pomoci s osvobozováním vízové politiky, svobodným cestování občanů, podílíme se na nabídkách stipendijních pobytů... to všechno by mělo pomoci vytlačit válečná a předválečná traumata tamější občanské společnosti.
Foto: Jan Zatorsky
