Odborníci se neshodli na hodnocení odkladu jednání o migraci na probíhajícím summitu Evropském unie. Další mimořádné jednání by se mělo konat začátkem března i za účasti Turecka. Podle politologa Petra Kanioka z Masarykovy univerzity je odklad znakem bezradnosti evropských lídrů, Dan Marek z Palackého univerzity naopak míní, že bez účasti tureckého premiéra Ahmeta Davotuglua, který ve čtvrtek nemohl dorazit do Bruselu kvůli teroristickému útoku v Ankaře, by na aktuálních jednáních nebylo možné nic zásadního dohodnout.
Anketa:
Obáváte se, že dojde k vyhrocení nálad v české společnosti v souvislosti s uprchlickou krizí?
- Ano. 33%
- Ne. 33%
- Je mi to jedno. 33%
O březnovém mimořádném summitu po prvním dni aktuálních jednání informoval předseda Evropské rady Donald Tusk. Spolupráce s Tureckem, které by podle dohod mělo regulovat počty uprchlíků mířících do Řecka, je podle něj prioritou EU. "I Turecko má nyní motivaci se s EU dohodnout, vnitropolitická situace se tam začíná komplikovat," myslí si Marek.
Neúčast tureckého premiéra je podle Marka hlavním důvodem, proč se debata o migraci na aktuálním bruselském summitu zkrátila. Bez jednání s Tureckem totiž nelze nic zásadního dohodnout, míní. "Samozřejmě problémy přetrvávají, máme tu různé skupiny zemí, které prosazují různá řešení," řekl.
Na Kanioka naopak působí účastníci summitu tak, že si "kupují týdny". "Evropští lídři vysílají zprávu, že jsou hrozně bezradní, a jsou si vědomi toho, že jim chybí nástroje, kterými by mohli vytvořit nějaké závazné a vymahatelné řešení," řekl Kaniok. Politici podle něj možná doufají i ve spásu zvnějšku, například posun v syrském konfliktu, který je hlavním spouštěčem migrace, se přihodí něco, co to vyřeší za ně," uvedl Kaniok.
Právník z Ústavu státu a práva Akademie věd Jan Malíř odklad jednání považuje za přirozený, protože hlavním tématem je otázka setrvání Velké Británie v Evropské unii. "V tuhle chvíli převážila problematika Británie. Premiér (David) Cameron potřebuje do Británie něco přivézt," řekl Malíř.
Tusk rovněž odmítl bitvy mezi různými variantami řešení migrační krize. O plánu B, tedy vzniku nové schengenské hranice severně od Řecka, před summitem hovořila především takzvaná visegrádská skupina (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko).
Realizace plánu B však není podle Malíře pravděpodobná, i kdyby Turecko dál své závazky neplnilo. "Německo nebude podporovat variantu vyloučení Řecka, doufá, že se s Tureckem podaří najít společnou řeč," uvedl. Situaci by asi změnilo, kdyby se na začátku jara podstatným způsobem zvýšil migrační tok a zcela přesáhl možnosti, myslí si Malíř.
Kaniok navíc míní, že V4 nemá sílu plán prosadit. "Visegrád aktuálně nemá reputaci, že by ho zbylé státy braly vážně. Nemá hlasovací sílu, aby dokázal něco prosadit i v situaci, kdy by ty plány byly realizovatelné a přinesly nějaké řešení," řekl.
Mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács také obvinil italského premiéra Mattea Renziho z politického vydírání V4. Reagoval tak na to, že Renzi zopakoval hrozbu vůči zemím střední a východní Evropy, kterým prý v případě malé kooperace hrozí omezení prostředků z evropských fondů. Podle Kanioka se v tomto případě jedná jen o "politickou hru", což potvrzuje i Marek. Ten navíc stejně jako Malíř zdůraznil, že problematiky spolu nesouvisejí a fondy jsou až do roku 2020 nedotknutelné.