Život s mafiány není žádná slast. Pevná ruka zločineckých organizací se vztahuje také na lásku a sex. Manželky bossů se musejí chovat podle prastarých pravidel. Přestupky jsou tvrdě trestány.
Být ženou není ve světě organizovaného zločinu snadné. Musí žít podle nepsaných pravidel a prastarých zvyků, píše magazín Die Zeit. Musí riskantně balancovat mezi moderním životem a tradicí, mezi morální povinností a naprosto chladným světem šedého byznysu. Mohou vydávat rozsudky smrti, ale nesmějí odejít od svého manžela. Některé z nich investují na kapitálovém trhu, pokud ale jejich muž sedí za mřížemi, nesmějí se malovat.
Dobře se oblékat, líčit se a lakovat si nehty, když je manžel ve vězení, je považováno za důkaz nevěry. Žena existuje jen jako polovička svého manžela. Bez něj nejsou vůbec brány vážně. Vzhled ženy je především odrazem jeho moci. Často jsou to právě ale neupravené manželky zavřených bossů, kdo má v jejich nepřítomnosti hlavní slovo.
Především v Itálii se budoucí manželé z mafiánských klanů často znají od dětství.
Svatba je brzy, dříve než snoubenci oslaví 25. narozeniny. Vzít si za ženu dívku, kterou zná muž odmala, je považováno za nejbezpečnější.
Muži smějí mít milenky, ale musejí to být cizinky. Ženy si to v minulosti prosadily. Polky, Rusky či Rumunky jsou v jejich očích ženami druhé kategorie a nehrozí, že by s nimi muži zakládali rodiny. Mimomanželský vztah s Italkou nebo dokonce s ženou z vlastní vesnice by byl přísně potrestán.
Pravidla se týkají i intimního soužití. „Nikdy pod ženou", praví regule. Stejně tak muž nesmí ženu uspokojovat jazykem. Mezi mafiány je to považováno za psovské. „Nikdy nebuď jako pes," praví se ve staré italské písni, jejíž refrénem se stále řídí většina mužů italského organizovaného zločinu. Od partnerky se ale orální sex očekává.
Příslušníci zločineckých klanů jsou posedlí dokazováním své mužnosti a dodržování přísných pravidel chování k ženám je rituální demonstrací moci. Je to mnohem více než jen vnější znak šovinistické kultury. V těchto pravidlech jde o sounáležitost, hierarchii, moc a schopnost bránit své vlastní území. Jde o život, jak se často přesvědčili ti, kteří si mysleli, že na pravidla dbát nemusejí.
Za dvoření smrt
Antonio Magliulo se v roce 1994 dvořil dívce, která byla švagrovou jednoho člena casalského klanu a s dalším byla zasnoubená. Zahrnoval ji dárky, a když se dozvěděl, že není ze zásnub zrovna nadšená, začal se snažit ještě více. Posílal jí sladkosti a čekal na ni před jejím zaměstnáním.
Jednoho letního dne si ho dva muži z klanu Casalesi pozvali na slovíčko. Promluvit ho však nenechali, místo toho byl Magliula zmlátili, svázali a sypali mu písek do úst a nosu, dokud se neudusil. Byl fakticky popraven, protože se odvážil přiblížit k dívce, která byla přislíbena jednomu z členů klanu.
Vztah mezi nimi se vyvinul tiše a postupně. Trest byl ale nevyhnutelný, a když se milenec sesunul k zemi, nikdo ve vesnici se tomu nedivil. Měl totiž aférku s manželkou jednoho z bossů, a tak musel zaplatit životem. Noviny popisovaly Angelu Bartuccovou jako pravou femme fatale, jejíž svůdnické umění přimělo mladíka zapomenout na strach ze smrti.
Ve skutečnosti na to ale vůbec nevypadá. Z fotografie se usmívá milá dívka, která se jen chtěla trochu pobavit.
Pokud je muž za mřížemi, platí pro ženu mafiána pravidlo naprosté zdrženlivosti. Jen pokud je mladá dívka provdaná za staršího bosse, který si musí odsedět delší trest, může dočasně přijmout náhradníka. Přednostně by to měl být vesnický farář, nebo když ten není z nějakého důvodu dostupný, bratr nebo bratranec zavřeného manžela. Nikdy to nesmí být muž, který by pozici zákonného druha mohl ohrozit.
Nedodržet vdovský smutek? Horší než vražda
Mnoho žen nosí velkou část života černou. Truchlí za zemřelého muže, bratra, synovce souseda, syna vzdálené příbuzné. Důvod truchlit se vždy najde.
Stát se vdovou znamená ztratit část identity a nadále existovat jen jako matka. K dalšímu sňatku potřebuje vdova souhlas synů. Předtím ale musí čekat sedm let. Přesně tak dlouho totiž podle lidové pověry trvá cesta duše na onen svět.
V roce 1993 přistihla mafie Paolu Stroffolinovou s milencem. Byla manželkou vlivného Alberta Beneduceho, který jako první přímo zásoboval pobřeží kolem Caserty kokainem a heroinem. Po jeho vraždě nedodržela sedmiletý smutek. Klan rozhodl, že takové chování je nepřijatelné. Pod záminkou ochutnávky první letní mozzarelly vylákali vrazi mladý pár do vily Literno.
Poté byli oba zavraždění kulkou do hlavy, jejich těla hodili do studny. Vdova po bossovi je nedotknutelná, pokud ji ale jiný muž pošpiní, je s jejím postavením konec. „U nás je sex horší než vražda. Pokud by ji někdo zabil, má přinejmenším naději dostat milost. Ale když se s ní vyspí, je z něj chodící mrtvola," vysvětlil svědek u soudu.
Zamilovat se může být fatální krok, poslední chyba, které se žena mafiána kdy má šanci dopustit. Práva žen v italských mafiánských klanech spíše než Evropu 21. století připomínají některé země třetího světa.
Foto: profimedia
