Volby na Islandu s přehledem vyhrály opoziční strany pravého středu, které zemi před pěti lety paradoxně přivedly k hospodářskému kolapsu. Ukázaly to konečné výsledky sobotního hlasování. Voliči zřejmě dosavadní vládu sociální demokratky Jóhanny Sigurdardóttir vytrestali za její úspornou ekonomickou politiku posledních let. Výsledek voleb naznačuje, že Island patrně nebude dál jednat o členství v Evropské unii.
Nejvíce hlasů, 26,7 procenta, získala konzervativní Strana nezávislosti, hned za ní skončila se ziskem 24,4 procenta hlasů liberální Pokroková strana. Tato dvě uskupení držela před zhroucením ekonomiky v roce 2008 na Islandu moc téměř třicet let, často v koalici. Také nyní budou mít v 63členném parlamentu společně pohodlnou většinu 38 mandátů.
Vládnoucí sociální demokraté získali podporu jen asi 13 procent lidí. To znamená, že od minulých voleb ztratili přes polovinu voličů.
Středolevé vládě premiérky Sigurdardóttir se sice podařilo vyvést ostrov v severním Atlantiku z hluboké krize způsobené kolapsem tamního bankovního systému, ale mnoho Islanďanů je nespokojeno s její tvrdou ekonomickou politikou. Sedmdesátiletá Sigurdardóttir již dříve oznámila, že z politiky odchází.
Mnozí Islanďané věří, že opoziční uskupení jsou schopna zajistit hospodářské oživení. Slibují nižší daně a větší pomoc zadluženým domácnostem. "Viděli jsme, jaké problémy vznikly ve zdravotním systému a v systému sociálních dávek... Nyní je čas nově investovat, vytvářet pracovní místa a zahájit růst," prohlásil vůdce Strany nezávislosti Bjarni Benediktsson.
Třiačtyřicetiletý Benediktsson v reakci na vedení jeho strany ve volbách prohlásil, že by se měl stát budoucím premiérem země. Osmatřicetiletý vůdce Pokrokové strany Sigmundur Gunnlaugsson uvedl, že je připraven s ním spolupracovat.
Obě opoziční strany jsou vnímány jako euroskeptické. Lze tedy předpokládat, že jejich volební úspěch zastaví dosavadní snahy Islandu o vstup země do Evropské unie.
