Epidemie
Italští zdravotníci: Mrtvé už ani nepočítáme, pracujeme na doraz

Doktor Romano Paolucci, který kvůli epidemii koronaviru vyměnil důchodový odpočinek za bílý plášť a slouží nyní dlouhé směny v nemocnici v severoitalské Cremoně, tvrdí, že nejtěžší pro něj není vidět umírat tolik pacientů, protože lékaři jsou na smrt zvyklí, ale dívat se, jak lidé umírají osamocení. Nemocní se loučí se životem, aniž by u sebe měli své blízké a často jim musejí říci poslední sbohem třeba jen přes mobilní telefon s vypadávajícím signálem, napsala agentura Reuters.

Paolucci je jedním ze 70 lékařů, kteří se nyní dnem i nocí starají o pacienty v malé nemocnici Oglio Po, která ještě před měsícem byla klasickým regionálním zařízením, kde se léčilo všechno od mandlí až po rakovinové nádory. Teď už jsou v ní pouze nakažení koronavirem, protože Cremona je v Itálii provincií se čtvrtým nejvyšším počtem lidí s chorobou COVID-19.

"Řekl bych, že jsme na konci svých sil... Tohle je malá nemocnice a my přijímáme obrovské množství lidí... kapacita je plná," popisuje lékař v chodbě, kterou se nesou zvuky plicních ventilátorů, pípání monitorů a kroky spěchajících kolegů. Kdyby ale těch kroků bylo slyšet víc, cítil by zkušený lékař obrovskou úlevu.

"Docházejí nám zásoby a hlavně zaměstnanci, protože právě ti teď začínají být nemocní," popisuje současný stav.

Zatímco zdravotníci pracují ve vyčerpávajících 12hodinových směnách a snaží se pacienty udržet naživu, musejí se vyrovnávat i s emočně náročnými okamžiky, zejména když vidí, že lidé umírají o samotě a nevidí své blízké, kteří se za nimi kvůli přísným protiepidemiologickým opatřením nedostanou.

"Máme tady službu, kdy voláme příbuzným a mluvíme s nimi o tom, co se děje. Takže jsou alespoň trochu v kontaktu," říká lékař. "Někteří starší lidé totiž nejsou zvyklí používat mobilní telefony. Proto jsme tu my, abychom jim umožnili spojení s rodinou," dodává.

Nakazila se pětina zaměstnanců

Nemocnice se stala nouzovým pracovištěm, kde jsou jen nakažení koronavirem. Zrušeno bylo dětské oddělení nebo kardiologie a případům pro urgentní chirurgické zákroky musí stačit tři lůžka, popisuje místní lékařka Daniela Ferrariová. Šest z devíti místních chirurgů beztak mělo pozitivní test na koronavirus a jsou nyní v domácím léčení, celkem se nakazila asi pětina zaměstnanců.

Kvůli stoupajícímu počtu nemocných zdravotníků si dělá starosti i sestra Daniela Confalonierová, která pracuje v nemocnici v Miláně. "Pracujeme tady v absolutně nouzovém stavu. Problém je, že tolik lidí je doma kvůli pozitivním testům na koronavirus. Zůstává nás jen hrstka," řekla ve videu, které zveřejnila na internetu. "Psychické vypětí je nebývalé. Bohužel situace v Lombardii se vymkla z rukou, míra nákazy je obrovská a mrtvé už ani nepočítáme," dodala.

Oběti však počítají úřady a čísla, která se zveřejňují každý večer na pravidelné tiskové konferenci, jsou čím dál děsivější. Podle údajů ze čtvrtečního večera bylo mrtvých už 3405, tedy více než v Číně.

Zdravotníkům ale nezbývá nic jiného, než pokračovat. V nemocnici v Cremoně to za mnohé z nich nejlépe popsal ošetřovatel Luca Dall' Asta: "I když jsme strašně unavení, snažíme se jít dál a dát tomu všechno, protože teď není čas na to řešit něco jiného. Musíme prostě pracovat a pokračovat."