Tak tohle se nepovedlo. Lídryně anglických a velšských zelených Natalie Bennettová se stala obětí moderátora rozhlasové stanice LBC a zároveň své vlastní nevědomosti. Nedokázala odpovědět na jeho opakované otázky týkající se stranického programu. Šlo o údajně jeden z nejhorších politických rozhovorů v Británii vůbec.
Jistě, člověk nemusí mít vždycky svůj den. A neustále připomínat něčí drobné zaváhání není úplně milé. Při poslechu rozhovoru s Bennettovou se však člověk neubrání srovnání s památným představením, které před lety předvedla česká zelená politička Kateřina Jacques dotazovaná, co je to biomasa.
Bennettová v rádiu mluvila o výstavbě 500 tisíc bytů, jednom z předvolebních slibů její strany. Když se jí moderátor Nick Ferrari zeptal, kde na to zelení vezmou, nedokázala odpovědět. Jinak ale zkusila téměř všechno: drmolila, mlčela, odpovídala na něco jiného, lapala po dechu, kašlala, omlouvala se, že je nachlazená.
Záhy po vysílání se na ni snesla mohutná kritika. Bennettová rozhovor označila za trýznivý a svým spolustraníkům se omluvila. Tvrdí, že politiku strany vysvětluje už dva a půl roku (v roce 2012 vystřídala v čele první poslankyni zelených v historii Caroline Lucasovou), ale mluví se jen o jejím jediném zaváhání.
Jenže její trapas přišel pro Zelenou stranu Anglie a Walesu (GPEW) v opravdu špatnou dobu. Strana mobilizuje před květnovými volbami do Dolní sněmovny a v průzkumech si dosud vedla mimořádně dobře. Její preference v posledních týdnech dosahovaly osmi procent, což je téměř stejně jako u vládních Liberálních demokratů. Sice to ve výsledku nemusí přinést žádné křeslo, dílčí úspěch to ale je. Navíc ji rychle přibývá členů - je jich už přes 50 tisíc (pětkrát víc než před volbami v roce 2010).
O zelených se hodně mluvilo v souvislosti s předvolebními debatami. Premiér David Cameron hrozil, že se jich nezúčastní, pokud v nich nebudou i oni. Nakonec by se jich měly zúčastnit i menší strany. Zelení se teď nicméně musí třást strachy, co jejich šéfka předvede. V médiích totiž zaváhala už vícekrát. Oproti své předchůdkyni Lucasové navíc nedisponuje bůhvíjakým charismatem. Strana se musí bát, aby nezažila podobný preferenční sešup jako před rokem a půl jejich němečtí kolegové.
