Kdeže odzbrojovací kroky, vždy s pompou vytrubované do světa. Atomové mocnosti světa se raději věnují cílené modernizaci svých zbraní. Podle čerstvých údajů Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) je na planetě ještě kole 4400 jaderných hlavic schopných nasazení. Tři státy své sklady s nimi dokonce stále dále zaplňují.
Politiky tak často vzývaný svět bez atomových zbraní je ještě stále někde daleko za horizontem. Institut SIPRI konstatuje, že atomové mocnosti se své arzenály snaží mocně modernizovat. Neměnný zůstává také počet hlavic schopný okamžitého nasazení.
Roku 2012 byly asi dva tisíce hlavic udržovány na tak vysokém stupni pohotovosti, že je bylo možné ihned nasadit, píše SIPRI ve své nové ročence.
Jaderných zbraní, které lze použít, měly loni USA, Rusko, Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán a Izrael dohromady asi 4400. To odpovídá množství z předcházejícího roku.
V rámci různých programů, které už běží, nebo se plánují, se modernizují jak samotné hlavice, tak jejich nosné systémy na palubách letadel a ponorek, jakož i rakety odpalované ze země.
Příslušný expert SIPRI Shannon Kile prohlásil: "Je stále málo důvodů doufat, že by jaderné země byly skutečně připraveny se vzdát svých nukleárních arzenálů."
Na rozdíl od většiny atomových mocností rozšiřovaly dále své arzenály Čína, Indie a Pákistán. Čína nyní disponuje o něco více než 250 hlavicemi, Pákistán mezi 100 až 200 a Indie jich má 90 až 110, uvádí SIPRI. To u každé země znamená, že oproti roku 2011 má hlavic přibližně o deset více.
Vzhledem ke křehkému míru v Asii je to znepokojivý vývoj, konstatuje stockholmský institut. Jako příklad uvádí od roku 2008 se zvyšující napětí mezi Dillí a Islámábádem, mezi Severní a Jižní Koreou a dále mezi Čínou a Japonskem.
Podle odhadů SIPRI existuje na celém světě 17 265 hlavic, jež jsou schopné nasazení, uložené ve skladech, nebo připravené k sešrotování.
Oproti roku 2011 to je o asi 1700 méně, o což se postaraly Spojené státy a Ruská federace na základě dvoustranných odzbrojovacích dohod. Už při jejich uzavírání bylo ale jasné, že počty zbraní se sníží, ale současně se zmodernizují.
SIPRI přiznává, že získávání informací o jaderných arzenálech Izraele a Pákistánu je obtížné. Počet hlavic židovského státu odhaduje na 80, Severní Korea a Írán podle odborníků ústavu ještě žádnými atomovými zbraněmi nedisponují.
Redukce zásob biologických a chemických zbraní se podle SIPRI uskutečňuje jen pomalu. Američané a Rusové chemickou výzbroj v rozporu se svými přísliby dosud nezničily. A syrský režim dokonce pohrozil, že je použije, pokud bude země napadena zvenčí.
Ve statistice SIPRI se lze dále dočíst, že počet aktivních vojáků na mírových misích loni ve srovnání s rokem 2011 klesl asi o desetinu. To je důsledkem hlavně ústupu (stahování)zahraničních jednotek z Afghánistánu.
Oproti tomu by mohl vzrůst počet vojáků na mírových misích v místech, jako jsou Mali či oblast Sahelu. Mohlo by dojít i k invazi do Sýrie.
Loni se podle SIPRI zvýšil počet konfliktů se zapojením různých států. Internacionalizace konfliktů skrývá nebezpečí, že se budou dále časově protahovat.
SIPRI je think tank, který se specializuje na výzkum konfliktů, kontrolu zbraní a odzbrojení. Ústav založili roku 1960 a jeho činnost financuje z poloviny švédský stát.
