Politické strany na Slovensku nejsou zajedno v tom, zda by po úterním pádu vlády kvůli neschválení záchranného fondu eurozóny EFSF ve sněmovně měly následovat předčasné volby nebo rekonstrukce vlády. Nejčastěji však zástupci stran zmiňují nové volby.
Další vývoj patrně ovlivní požadavky opozičních sociálních demokratů (Směr-SD), s nimiž zástupci dosluhující koalice rozběhli jednání o podpoře EFSF při opětovném hlasování sněmovny. Směr-SD už dříve označil předčasné volby za jednu z možností dalšího postupu.
Šéf poslaneckého klubu křesťanských demokratů Pavol Hrušovský za nejpravděpodobnější označil právě vypsání předčasných parlamentních voleb. "Slovensko nemá zkušenosti s nějakými úřednickými vládami," řekl dnes Hrušovský. Předčasné volby podle portálu sme.sk předpokládá i nejmenovaný poslanec nejsilnější vládní strany SDKÚ-DS Mikuláše Dzurindy. Přiklonil se k nim i šéf nejmenší opoziční strany SNS Ján Slota.
Naopak poslanec vládní SaS Kamil Krnáč věří v pokračování nynější koalice. "Partneři podlehli emocím. Když se to uklidní, najdou správnou cestu na řešení tohoto problému a budeme pokračovat v reformách," uvedl Krnáč.
Takový vývoj se ale nepřepokládá, protože právě kvůli nesouhlasu liberálů parlament klíčový dokument o fungování EFSF neschválil. Premiérka Iveta Radičová následně vybídla šéfa liberální strany Svoboda a solidarita Richarda Sulíka k odchodu z čela parlamentu. Sulík to sice odmítl, očekává však, že ho sněmovna z předsednického křesla odvolá.
Na vypsání předčasných voleb by musel parlament ústavním zákonem zkrátit stávající volební období. S podobným scénářem má země zkušenosti z roku 2006, kdy předčasně skončila v úřadu druhá vláda premiéra Dzurindy. Vzhledem k dodržení zákonných lhůt by Slováci mohli k volebním urnám přistoupit nejdříve v únoru příštího roku.
