Politici často trpí vztahovačností a pocitem přílišné důležitosti. Evropští poslanci, kteří se mnohdy cítí přehlíženi, nejsou výjimkou. Nyní jsou zklamáni, že nový americký prezident Barack Obama odmítl pozvání, aby se zastavil na zasedání europarlamentu v Bruselu, a to mezi summitem G20 v Londýně a oslavou 60. výročí založení Severoatlantické aliance ve Štrasburku.
Naposledy se v Evropském parlamentu z amerických prezidentů zastavil v roce 1985 Ronald Reagan, a tak v Bruselu doufali, že Obama přinese "nové vztahy" i v tomto případě.
Jenže Bílý dům vedení parlamentu poslal v reakci na pozvání dopis s omluvou, že v rámci nabité evropské cesty není na další projev amerického prezidenta čas.
"Chápu, že je hodně zaneprázdněný, ale přiznejme si, že nebude zas tak daleko. Klidně mohl zastávku v Bruselu do svého programu vtěsnat," citoval bruselský server The Parliament německého socialistu Jo Leinena.
ČTĚTE TAKÉ: Přiletí Obama, Praha se návštěvy nebojí
Na druhou stranu není příliš divu, že Evropský parlament zůstal mimo zorné pole Obamy, který hodlá přednést velký evropský projev na summitu s Evropskou unií v Praze.
Obama jistě dobře ví, že více muziky udělá, pokud bude řečnit někde na vltavském nábřeží, a ne před europoslanci, o kterých mají jen matné tušení nejen v USA, ale mnohdy i v jejich domovských zemích EU.
Vyžírkové zastiňují pilné poslance
Pověst europarlamentu není valná. Na tamní osazenstvo je často pohlíženo jako na nákladné vyžírky, kteří toho většinou mnoho nedělají, jen si pět let užívají tučné diety a v podstatě velmi snadný život v politickém závětří.
ČTĚTE TAKÉ: Co je lepší: komisař, nebo europoslanec?
Jsou samozřejmě i ti, kteří zaníceně pracují, hledají v nových směrnicích nevítané kličky, navrhují z jejich pohledu lepší řešení, organizují konference, agitují za nejrůznější práva a mají obecně co říci. V nich skutečně může pocit neuznání spravedlivě růst, protože pozornost se obvykle věnuje jen těm prvně jmenovaným.
Na druhou stranu je nutno přiznat, že vliv europoslanců na tvorbu evropských norem za poslední desetiletí výrazně vzrostl. A pokud vstoupí v platnost lisabonská smlouva, bude souhlas evropských poslanců závazný až v osmdesáti procentech nových eurozákonů včetně tak citlivých oblastí, jako je justice či zemědělství.
Jenže, kdo toto z občanů ví.
Blyštivá předvolební kampaň
Nyní začali europoslanci či kandidáti na tyto posty o sobě opět dávat více vědět. V červnu jsou volby.
Naposledy před pěti lety přišlo k volebním urnám vůbec nejméně voličů - 45 procent.
ČTĚTE TAKÉ: Češi zvolí své europoslance 5. a 6. června
Tento týden Evropský parlament odstartoval blyštivou kampaň za 18 milionů eur, což odpovídá pěti centům na jednoho eurovoliče. Pod sloganem „Evropské volby, je to vaše volba" se v členských státech objeví plakáty, televize budou vysílat spoty vyzývající lidi k účasti. Organizátoři se pustili i do světa internetu, aby zaujali mladou generaci, a proto se kampaň objeví třeba i na Facebooku.
Uvidíme, zda to pomůže a lidé budou vůči europarlamentu naladění přívětivěji než Barack Obama.
Foto: Reuters, Wikimedia Commons
