Bez jakékoli dohody ukončili v pátek ve Vídni představitelé Srbska a kosovských Albánců osmidenní jednání o návrhu zmocněnce generálního tajemníka OSN Marttiho Ahtisaariho, slibujícího Kosovu omezenou nezávislost pod mezinárodním dohledem. Ani závěr jednání nepřinesl podle světových agentur sblížení obou stran. Stanoviska Srbů a kosovských Albánců "zůstávají diametrálně rozdílná", prohlásil Ahtisaari.
Předáky obou stran si chce Ahtisaari pozvat ještě na 10. března, než koncem měsíce předá svůj návrh Radě bezpečnosti OSN.
Kosovo je formálně srbskou provincií, ale od roku 1999, kdy zásah NATO donutil režim Slobodana Miloševiše ukončit tažení proti kosovským povstalcům s tisíci civilními oběťmi, je pod správou OSN. Albánci, kteří tvoří 90 procent obyvatel provincie, touží po nezávislosti. Ale o té nechce ani slyšet Srbsko, pokládající Kosovo za kolébku své kultury a státnosti.
Západ podporuje Ahtisaariho plán, podle něhož by se Kosovo mělo vydat pod dohledem Evropské unie na cestu vedoucí k nezávislosti. Ale Rusko, disponující v Radě bezpečnosti OSN právem veta, nadále podporuje Srbsko, podle kterého by odtržení provincie odporovalo mezinárodnímu právu. Zástupce šéfa ruské diplomacie Vladimir Titov ve čtvrtek v Bělehradu zopakoval, že Moskva podpoří pouze takové řešení, s nímž by souhlasily obě strany.
Ale po měsících bezvýsledného vyjednávání Ahtisaari takovou možnost nevidí. K návrhu by byl ochoten připojit pouze "dodatky", na nichž by se obě strany dohodly, ale podstatu svého plánu už nehodlá změnit.
Podle kosovského tisku by Ahtisaari měl návrh předat generálnímu tajemníkovi OSN 15. března a Rada bezpečnosti OSN by o něm mohla jednat koncem dubna.
Foto: archiv
