Malé Finsko o uplynulém víkendu volilo - a Evropská unie se musí bát severského trpaslíka. Pravicová strana Opravdoví Finové směřuje zřejmě do vlády a vyhrožuje tvrdým protievropským kurzem. "Dosud jsme byli vůči Evropě měkcí. To se musí změnit."
Úspěch Opravdových Finů v parlamentních volbách je senzací. V konečném pořadí se umístili těsně třetí s 19 procenty hlasů, média je téměř unisono považují za vítěze hlasování.
Den po triumfu šéf strany Timo Soini zachovává ve vztahu k EU postoj "tvrďáka" a ostrými slovy napadá unijní pakt stability. Finsko podle něj bylo dosud měkké, což se musí změnit. Zmiňuje konkrétně i to, čeho se změny mají týkat: záchranného balíčku pro krizí zmítané Portugalsko.
Soini už v předvolební kampani požadoval vystoupení Finska z eurozóny. Přinejmenším ale zastavení finanční pomoci zemím, jako jsou Portugalsko, Řecko a Irsko. Pokud Opravdoví Finové skutečně usednou v nové vládě, kde se prosadí se svými požadavky, mohly by Helsinky blokovat pomoc zmíněným státům.
"Z výsledku voleb (ve Finsku) ještě Evropě zešediví vlasy," předvídá domácí politolog Olavi Borg. "Způsobí to problémy záchrannému fondu."
V Helsinkám tak nyní proti sobě stojí dva možní noví koaliční partneři. Opravdoví Finové a konzervativní Národní koaliční strana (KOK), kteří pakt stability EU podporují. "Očekáváme obtížná jednání," uvedl hlavní kandidát konzervativců Jyrki Katainen.
Problémy pro EU, a nejen pro ni, vidí i dnešní severský tisk a také evropský. Tato doposud nejmenší parlamentní strana, která je konzervativní, euroskeptická a odmítavá v otázkách přistěhovalectví i cizích kultur, ovlivnila celé volby, napsal dnes švédský list Aftonbladet. Italský liberální deník La Repubblica upozorňuje, že severská krajní pravice hrozí unii bleskovou válkou.
"Opravdoví Finové Tima Soiniho jsou nejnovější ratolestí mezi evropskými protestními stranami, které jsou nepřátelské vůči cizincům," napsal Aftonbladet.
Soini se domnívá, že jižní Evropa by se kvůli zadluženosti měla nechat upadnout do konkurzu. Volební výsledek v této skandinávské zemi proto bude mít dopady na finanční otázky eurozóny. Podíl Helsinek na garančním programu je 1,4 miliardy eur (asi 34 miliard korun).
To by ostatní státy mohly jistě převzít. Možná ale bude nutné znovu vyjednat celý záchranný balík. Nestává se příliš často, aby finská politika ovlivnila globální finanční trhy. Nyní se ovšem finští populisté stali hlavními aktéry, dodal Aftonbladet.
"Bouře protievropských pravicových extremistů se přehnala přes zámožné Finsko, nyní hrozí EU a zadluženým jihoevropským státům bleskovou válkou," napsal levicově liberální italský list La Repubblica.
Po nedávném vítězství krajní pravice ve Švédsku jde o další varovný signál ze severu Evropy.
V pozadí vítězství radikálů stojí podle italského deníků trauma - Nokia. Tento celosvětový výrobce mobilních telefonů přemísťuje výrobu do zahraničí, což má za následek vážné sociální problémy.
"V podmínkách politiky Evropské unie se Finsko stane složitějším partnerem. Bude mít více otázek a spoustu požadavků. To ale není ojedinělé. Většina členských států jsou přinejmenším příležitostně komplikovaní partneři," prohlásil analytik Sixten Korkman z finského ekonomického institutu ETLA.
