Rumunsko by se mělo stát částí schengenského prostoru volného pohybu ještě za současné Evropské komise. Po jednání s rumunskou premiérkou Vioricou Dancilaovou to v Bukurešti řekl šéf unijní exekutivy Jean-Claude Juncker.
Komise je podle něj ohledně této věci v kontaktu s Nizozemskem, které spolu s hrstkou dalších západoevropských zemí vstup balkánského státu do schengenského prostoru dlouhodobě blokuje.
Juncker řekl, že nynější předsednická země unie plní všechny technické podmínky ke vstupu potřebné a právě o tom chce nizozemského premiéra Marka Rutteho přesvědčovat. Na něm by pak bylo vysvětlit situaci zbytku nizozemské politické scény.
Juncker rozšíření schengenského prostoru o Rumunsko i Bulharsko dlouhodobě podporuje. "Už od roku 2014 říkám, že místo Rumunska je uvnitř Schengenu," prohlásil. Zasadit se také chce o ukončení takzvaného Mechanismu spolupráce a verifikace (CMV), v jehož rámci komise každoročně posuzuje pokrok soudnictví a boje s korupcí v obou zemích. Loňská zpráva přitom v rumunském případě varovala, že některé záměry rumunské vlády, týkající se například zmírnění trestů za korupci, by byly krokem špatným směrem.
Změně odmítavého pohledu Haagu i dalších západoevropských metropolí na rumunské přistoupení k zóně volného pohybu by podle informovaných unijních činitelů mohl pomoci i hladký a bezproblémový průběh nyní začínajícího rumunského předsednictví EU.
Je to spolu s důrazem na potřebu nepřenášet - přinejmenším po dobu předsednictví - ostré domácí politické spory okolo korupce na evropskou půdu jednou z hlavních zpráv končící návštěvy Evropské komise v Bukurešti.
