Evropská unie by měla posílit svou obrannou politiku, řekl v projevu před europarlamentem šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Je podle něj třeba společné evropské velitelství a práce směrem ke společné vojenské síle, která by se doplňovala se Severoatlantickou aliancí. Větší evropská obranná síla však podle něj neznamená méně transatlantické solidarity.
"Už dál nemůžeme záviset na silách členských zemí. Musíme zajistit obranu našich zájmů společně," prohlásil předseda unijní exekutivy. V posledních deseti letech EU zorganizovala přes tři desítky vojenských a civilních misí. "Ale nemáme trvalé struktury a bez nich nejsme schopni pracovat efektivně. Musíme mít evropské velitelství," prohlásil Juncker.
Propojení evropských vojenských zdrojů je podle něj oprávněné. Nedostatečná spolupráce v této oblasti totiž znamená ztráty mezi 20 až 100 miliardami eur ročně, upozornil Juncker.
Evropský obranný průmysl a výzkum a inovace v této oblasti chce proto komise podpořit prostřednictvím nového Evropského obraného fondu, který by měl vzniknout ještě do konce letošního roku.
O posílení evropských obranných schopností se začalo více mluvit především v posledních měsících. Určité návrhy, předpokládající například zřízení velitelství pro plánování evropských vojenských misí, předložily společně Německo a Francie. O možnosti budoucího vzniku evropské armády mluví také Česko a další země visegrádské skupiny (V4).
V EU zatím existují společné bojové skupiny, které však zatím nikdy nebyly prakticky využity. Evropské mise, jako je například operace Sophia ve Středozemním moři, zajišťují vojáci a technika jednotlivých členských zemí.
Větší investice
Juncker také v projevu navrhl zdvojnásobení nynějšího investičního plánu EU. K roku 2022 by takzvaný Junckerův investiční plán měl dosáhnout 620 miliard eur (asi 16,7 bilionu Kč).
Oznámil také některé další iniciativy, mimo jiné reformu evropského telekomunikačního trhu. Přinést by měla například bezplatné bezdrátové připojení na veřejných místech k roku 2020 nebo sítě 5G k roku 2025. "Má to potenciál vytvořit v EU další dva miliony pracovních míst," míní šéf Evropské komise.