Před pařížským soudem začal v pondělí po dlouhých průtazích proces s údajnými viníky ekologické katastrofy, která v roce 1999 postihla Bretaň po ztroskotání tankeru Erika. Asi 20 000 tun topného oleje tehdy zamořilo bretaňské pobřeží a způsobilo škody odhadované až na miliardu eur (28 miliard korun).
Obžalováno je patnáct fyzických a právnických osob. Jsou mezi nimi indický kapitán lodi, její italský majitel, italská společnost, která jí vydala osvědčení o způsobilosti k plavbě, francouzská ropná společnost Total, která se ji pronajala, i představitelé některých francouzských institucí, jež měly zajistit včasnou pomoc.
Žaloba je všechny viní ze znečištění prostředí, záměrné absence boje s katastrofou nebo z podílu na ohrožení druhých osob. Mezi žalobci je francouzský stát, bretaňské obce i organizace na ochranu životního prostředí. Proces má skončit nejdřív v polovině června.
Stárnoucí, rezivějící a údajně přetížený tanker Erika se 12. prosince 1999 v bouři rozlomil a potopil 70 kilometrů od bretaňských břehů. Topný olej z jeho útrob pak zasáhl 400 kilometrů pobřeží, zabil 150 000 až 300 000 ptáků a nadlouho postihl místní rybolov i turistiku. Indickou posádku lodi se podařilo evakuovat.
Klíčovou postavou obžaloby je kapitán
Kapitán lodi Karun Mathur, který je považován za klíčovou postavu případu a na kterého byl už v roce 2001 vydán mezinárodní zatykač, nebyl zahájení procesu přítomen. Obžaloba mu klade za vinu, že loď převzal, i když znal její špatný stav, nerespektoval bezpečnostní předpisy, a když se plavidlo dostalo do potíží, zatajil francouzským úřadům jejich vážnost.
Žaloba také poukazuje na nedostatečné kontroly stavu lodi, které prováděla italská společnost pověřená vydáním dobrozdání o způsobilosti k plavbě, na její nedostatečné opravy, na pochybné úpravy provedené s cílem zvýšit její rentabilnost i na údajné načerpání nákladu nad povolené maximum.
Loď plula pod maltskou vlajkou. Malta jako stát ale díky mezinárodním úmluvám mezi obžalovanými nefiguruje.
Soud zdržovaly odborné expertízy na objednávku
Proces začal po dlouhých tahanicích, během nichž jedna odborná expertíza popírala druhou a někteří předpokládaní viníci se snažili dokázat, že případ není v kompetenci francouzských soudů, protože loď se nepotopila ve francouzských pobřežních vodách. Společnost Total i nyní tvrdí, že před soud nepatří, protože podle mezinárodního práva nájemce nenese za případnou havárii odpovědnost.
Total už vydala na vyčištění zamořeného pobřeží a na vyčerpání nákladu, který zůstal na palubě, asi 200 milionů eur. Kolik by v případě odsouzení musila dát na odškodnění obětí havárie, není jasné. Francouzský politik Philippe de Villiers z oblasti Vendée, která byla olejovou skvrnou těžce zasažena, už ovšem svého času prohlásil, že Total je jediná instituce nebo podnik, kterému byly škody stoprocentně nahrazeny, protože se zahojila na pojišťovnách. Společnost předloni dosáhla zisku 12,3 miliardy eur.
Proces odhaluje neprůhlednost odvětví
Samotný proces má stát 600 000 eur. Má na něm vystoupit přes sedmdesát expertů a dalších svědků, v permanenci je devadesát právníků, dokumenty jsou seskupeny do sto devadesáti svazků. Jen spis, kterým vyšetřující soudkyně Dominique de Talancéová doprovodila žádost o pohnání údajných viníků před soud, měl 195 stran.
Francouzský list Les Echos v pondělí napsal, že v nynějším procesu nejde jen o samotný případ Erika, ale o celou námořní přepravu paliv s její neprůhledností povýšenou na systém, ekonomickými imperativy a zanedbáváním bezpečnostních norem. Proces zároveň začíná v době kampaně k francouzským prezidentským volbám, ve které ekologie hraje nezanedbatelnou roli. Mezi žalobci je i kraj Poitou-Charente, v jehož čele stojí prezidentská kandidátka opozičních socialistů Ségolene Royalová.
Foto: AP
