Kdo jsou ruští motorkáři Noční vlci?

Noční vlci jedou Evropou, uctívají oběti fašismu a lákají příznivce Putinova Ruska - do jejich sítí se chytil i jihomoravský hejtman Michal Hašek. Kdo jsou Noční vlci a jaké hodnoty vyznávají?

"Chtěl bych se vyfotit s Rusem," špitá asi pětadvacetiletý mladík na parkovišti u brněnských Ústředních hřbitovů, zatímco postarší pán nadává: "Je to horší než za bolševika." Všichni tu čekáme na příjezd Nočních vlků a nespokojenec se rozčiluje nad tím, že motorkáře zastavila u Olomouce policie a zkoumá technický stav jejich strojů. Brno je pro Noční vlky strategickým místem. Poté, co je na přechodu z Běloruska nepustili polští pohraničníci, pronikli různými jinými cestami. Tady se mají sejít a pokračovat v okruhu po vojenských památných místech přes Slovensko a Rakousko až do Berlína.

"Přijíždějí!" nese se skupinkou čekajících a začíná mumraj přileb, praporů, motorkářských bund a dobových uniforem. "Naši předkové neznali hranice, nedělali rozdíl mezi tím, kdo s kým společně bojuje s fašismem," pronáší jediný řečník, ruský lídr výpravy Andrej Bobrovský. Následuje společné fotografování a snímek hejtmana s elitou Nočních vlků se šíří internetem. I s diskusí o tom, nakolik to bylo pro vysoce postaveného sociálně-demokratického politika vhodné: "Podle mě se tady dělá z komára velbloud, je to bouře ve sklenici vody," komentoval to Hašek později na ČT24.

Putin důležitější než přilba

Kdo jsou Noční vlci, nejstarší a nejznámější ruská motorkářská komunita? Jejich existence je spojena s Alexandrem Zaldostanovem (53) s přezdívkou Chirurg. Pořádně se sice neví, jestli skutečně dokončil lékařskou fakultu, praxi se ale nikdy nevěnoval, lákaly ho motorky. V roce 1983 si koupil první, českou jawu. V atmosféře daleko liberálnější než v komunistickém Československu vznikl v roce 1989 motoklub Noční vlci, který od začátku dominuje ruské motorkářské scéně.

Zaldostanov například vytrvale odmítá jezdit na motocyklu v přilbě, čímž přivádí k zuřivosti policejní orgány. Současně se ale považuje za přítele prezidentem Putina, a to je zjevně důležitější než nosit helmu. Zajímavá je historka z roku 2012: když byl Putin tehdy na Krymu, zastavil se v táboře Nočních vlků u Zaldostanova a nechal čtyři hodiny čekat tehdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče.

Podle Blogera Alexeje Navalného dostali Noční vlci z ruského rozpočtu v minulých letech na sto milionů rublů (v současném kurzu v přepočtu asi 35 milionů korun). Mají pět tisíc plnoprávných členů a své pobočky v sedmi zemích, včetně Makedonie, Srbska, Bulharska a Německa. Jinde využívají partnerské organizace, jako třeba v Česku skupinu Red Eyed Crue (viz Fandíme vlkům).

Noční vlky dobře znají například v separatistické části ukrajinského Donbasu. Skupina byla první, kdo dovezl pomoc třeba do ostřelovaného Černuchina. To by ovšem nešlo bez dobrých vztahů s veliteli z řad povstalců, Noční vlci, kteří mají pobočky v Doněcku a Luhansku, povstalce aktivně podporovali a verbovali dobrovolníky. Zřetelně se pak angažovali v anexi Krymu v zimě 2014, na rozdíl od Donbasu totiž měli na poloostrově fungující síť členů, vytvořili vlastní oddíl domobrany a aktivně se podíleli na oddělení poloostrova od Ukrajiny. Za to si vysloužili sankce USA a Kanady a Zaldostanov je nežádoucí osobou i v Evropě.


* Jakým způsobem organizují Noční vlci své jízdy po Evropě?

* Je to uctění památek, nebo provokace?

* Jak fungují jejich vztahy s partnerskými kluby v evropských zemích?

* Jak se jim podařilo dostat se do Evropy i přes polský zákaz průjezdu?

* Jací jsou evropští sympatizanti Nočních vlků a co je motivuje?

ODPOVĚDI NA TYTO OTÁZKY A CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V NOVÉM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 9. KVĚTNA 2016.