Firma slovenského prezidenta Andreje Kisky a jeho bratra čelila vyšetřování finanční správy i policie pro podezření na daňový delikt ve výši přes 27 tisíc eur (704 tisíc korun). Společnost KTAG pochybení přiznala a zmiňovanou částku doplatila. Případ proto podle slovenského zákona nelze posuzovat jako trestný čin.
Kiska zmiňované informace, o kterých psal list Denník N, potvrdil. A zároveň řekl, že předpokládal, že transakce jsou z hlediska účetnictví v pořádku.
List s odvoláním na úřední dokumenty, které redakci poslal anonym, na svém webu napsal, že případ souvisí s financováním Kiskovy kampaně před prezidentskými volbami v roce 2014. Daňoví inspektoři zjistili, že KTAG v rozporu s předpisy zahrnula do svých výdajů i částku 136 tisíc eur (3,54 milionu korun), které společnost ve skutečnosti použila v kampani na propagaci Kisky. Tímto způsobem společnost zkrátila daň z příjmů.
Daňový úřad firmě podle Kisky nařídil doplatit na dani 27 114 eur (706 800 korun) a penále 2711 eur (70 600 korun), což společnost uhradila.
"KTAG postupovala v rámci účtování na základě smluv, které měla uzavřené s právnickými a fyzickými osobami, mezi nimiž jsem byl i já. (...) Daňový úřad měl na to jiný názor. Vycházel jsem z toho, že ekonomické oddělení společnosti KTAG mi potvrdilo, že účtuje správně. Předpokládal jsem, že je to tak nepochybně v pořádku," řekl Kiska. Dodal, že v období před volební kampaní považoval za vhodné, aby ho zastupovala společnost, která má právní a účetní oddělení.
Hlava slovenského státu uvedla, že ještě před zmiňovanou kontrolou na daň z příjmů, kontroloři daňového úřadu neuznali za stejné transakce nárok firmy na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH). Firmě nařídili doplatit na DPH a penále dohromady 24 770 eur (645 700 korun), což KTAG rovněž uhradila. Společnost, jejímž jednatelem není ani jeden z bratrů Kiskových, se na soud neobrátila. Prezident to zdůvodnil tím, že podle jeho dřívějších zkušeností se spory s daňovými úřady by to nemělo smysl.
Podle listu KTAG, která podniká v oblasti pronájmu kanceláří, zahrnula do daňových výdajů například i náklady na tisk letáků, lepení plakátů, poradenské či marketingové služby. Firma prý tvrdila, že sporné výdaje byly použity na zviditelnění a propagaci jména Andreje Kisky, který před prezidentskými volbami v politice nepůsobil. Daňoví kontroloři tyto náklady firmě neuznali.
Daňový úřad po kontrole firmy podal na konci loňského roku trestní oznámení pro podezření z krácení daní. Policie ale po dvou měsících vyšetřování ukončila, protože trestnost činu zanikla. Slovenský trestní zákoník totiž umožňuje u některých daňových deliktů dodatečně zaplatit daň i během policejního vyšetřování, aniž by viníkovi hrozilo stíhání.
Kiska řekl, že zmiňované transakce se netýkaly oficiální části kampaně před prezidentskými volbami, která je časově omezena a na kterou mají kandidáti ze zákona omezený rozpočet. V případě jeho překročení by viníkovi hrozila vysoká pokuta.
