V hlavním městě Dánska se v noci na neděli opět střetla policie se skupinkami demonstrantů, kteří protestují proti nedávnému vyklizení squatu v dělnické čtvrti Nörrebro. Nespokojenci házeli na policisty kameny a zapalovali popelnice, více než 50 jich bezpečnostní síly v různých částech dánské metropole zadržely.
Po sobotním dni charakterizovaném relativním klidem postavili demonstranti kolem třetí hodiny ranní na jedné z hlavních silnic barikády, které zapálili. Menší ohně byly založeny i na dalších místech Kodaně, ale hasiči a policisté je údajně rychle zlikvidovali. Incidenty byly v každém případě méně závažné než o předešlých dvou nocích, kdy se části města proměnily v bitevní zónu.
K ostraze vystěhovaného squatu bylo v noci na neděli nasazeno několik stovek policistů. Čtvrtí Nörrebro rovněž projížděly desítky policejních dodávek a rozbíjely shromáždění protestujících, aby zabránily zformování většího davu.
Protestní akce během soboty proběhly v klidu. Odpoledne uspořádaly asi tři tisíce lidí pod dozorem policie pochod ke čtyřpatrové budově squatu, kterou si mladí lidé v roce 1982 vypůjčili od místní vlády pro pořádání koncertů a dalších akcí a která se postupně stala populárním kulturním centrem především pro anarchisty, punkery a levicově orientované skupiny.
Od čtvrtka, kdy protiteroristický oddíl squattery z Domu mládeže vyhnal, však bylo při řádění rozhořčených davů zatčeno již téměř 650 lidí, včetně řady cizinců, mezi nimiž je 25 Němců, 20 Švédů a 20 Norů. V policejních celách skončili i Italové, Britové, Irové a Španělé; dánské úřady je nyní hodlají vykázat ze země. Asi 220 lidí bylo posláno do vyšetřovací vazby kvůli předběžnému obvinění z výtržnictví.
V noci na sobotu byla vypleněna jedna střední škola a několik budov bylo poškozeno plameny, které se rozšířily z hořících aut a popelnic tvořících pouliční barikády. Tři demonstranti a dva policisté utrpěli prý v sobotu ráno zranění, 25 zraněných si vyžádaly potyčky z noci na pátek.
V sobotu zůstávalo podle šéfa kodaňských věznic Petera Vesterhedena ve vazbě po nepokojích, které dánská policie označuje za nejhorší v zemi za uplynulé desetiletí, 115 osob, z toho 25 cizinců. Dánští policisté však prý také v sobotu provedli razie v kodaňských domech, školách a hostelech, kde zadrželi asi stovku aktivistů. Polovina z nich byli cizinci - Němci, Švédové, Norové, Italové, Irové, Britové a Španělé; dánské úřady je nyní hodlají vykázat ze země.
Demonstranti považují svůj boj za Ungdomshuset, tedy Dům mládeže, za součást obecnějšího boje proti kapitalistickému establishmentu. Budova, o niž je veden spor, byla postavena v roce 1897 a sloužila zpočátku jako divadlo a kulturní centrum pro dělnické hnutí, Mezi jeho návštěvníky byl podle agentury AP i Vladimir Iljič Lenin. V posledních letech středisko hostilo řadu koncertů světových hudebních veličin, včetně Australana Nicka Cavea či islandské zpěvačky Björk.
Vystěhování squatu bylo plánováno od loňského roku, kdy soud nařídil jeho obyvatelům předat budovu křesťanské kongregaci, jež si před šesti lety objekt koupila. Mládež odmítla odejít s tím, že město nemělo právo stavbu prodat.
V německém Hamburku, v Norsku, ve Švédsku i Finsku se v uplynulých dnech konaly manifestace sympatizantů s dánskými demonstranty. Internetové stránky Domu mládeže zveřejnily varování v angličtině, že dánská policie v souvislosti s nepokoji zpřísnila hraniční kontroly.
Střety jsou v Dánsku nejhorší od 18. května 1993, kdy policie zahájila palbu do davu demonstrantů, kteří protestovali proti výsledkům referenda o vstupu země do Evropské unie. Deset lidí tehdy utrpělo zranění.
Současné demonstrace mnoho obyvatel Dánska, jehož občané tradičně tolerují rebelie proti úřadům, podporuje. O tom svědčí i konstatování jedné z kodaňských matek, která podle internetových stránek listu Berlingske Tidende na otázku, zda jsou její děti mezi demonstranty, odpověděla: "Bohužel ne."
Foto: ČTK
