Bývalý spolkový kancléř Helmut Kohl, který vešel do historie jako "kancléř sjednotitel", bude mít vlastní poštovní známku. Němečtí křesťanští demokraté (CDU) v těchto dnech slaví jeho 70. narozeniny a 30 let od doby, kdy usedl v čele západoněmecké vlády. Na rozdíl od říšského kancléře Adolfa Hitlera ale rodák z Porýní-Falcka na své cenině nevydělá miliony.
Příležitostná známka s vyobrazením Kohla bude mít hodnotu 55 centů a německá pošta by ji měla dát do oběhu 11. října. Pokud mu to jeho podlomené zdraví dovolí, měl by exkancléř u této příležitosti pronést projev.
Zatím není jasné, zda známku představí spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble. Podle tradice by tak učinit měl, protože vydávání známek spadá do jeho resortu, ale vztahy mezi Schäublem a Kohlem jsou pošramocené a oba muži se osobnímu setkání vyhýbají.
Bývalý kancléř (v Německu mají označení Altkanzler) patří k nejvýznamnějím evropským politikům druhé půle 20. století.
V kancléřství vládl od roku 1982 plných 16 let až do roku 1998. Lze tak s trochou nadsázky říci, že jedna generace jeho krajanů nezažila v kacléřském úřadě nikoho jiného než Kohla.
Jeho image ale utrpěla značné škody roku 1999, kdy se stal jednou z hlavních postav skandálu spojeného s tajným financováním jeho strany. Partaj to uvrhlo do těžké krize a Kohl roku 2000 přišel o čestné předsednictví CDU. O dva roky později se z politiky stáhl.
Zpětně mu začali vyčítat i některé závažné chyby při sjednocení Německa roku 1990. To je i důvod, proč se na webu objevily také návrhy poštovních známek s Kohlem s texty, které mu jeho (údajné) přehmaty vyčítají. O vydání známky s Kohlem usiluje část CDU už několik let. Nebylo ale snadné to prosadit.
Ani ne tak kvůli kvůli politickým hříchům exkancléře, ale hlavně proto, že ve Spolkové republice existuje nepsaný zvyk nevydávat známky s ještě žijícími osobnostmi. Taková pocta se děje jen ve zcela výjimečných případech.
Kohl tak bude prvním poválečným kancléřem, který se z takového ocenění bude těšit. K hrstce výjimek patří papež Benedikt XVI., jenž dostal vlastní známku jako dárek ke svým 80. narozeninám.
Řada významných osobností se už na poštovní známky dostala, ale ne jako hlavní motiv. Vždy tvořily jen symbolickou součást nějakého děje či události.
Škarohlídi ovšem připomínají, že na využití známek s Kohlem, jichž má být vytištěno pět milionů, nebude moc času. Normální porto na dopis se totiž od 1. ledna příštího roku zvyšuje o tři centy.
Jako první spolkový prezident byl na známce zvěčněn Theodor Heuss (1949 až 1959) - pošta s ním vydala dokonce dvě série.
Po něm následovali Heinrich Lübke (1959 až 1969) a Gustav Heinemann (1969 až 1974). Další hlavy státu už o své známky nestály.
Největším německým rekordmanem v počtu vytištěných známek ale je - a možná navždy zůstane - Adolf Hitler.
Fýrer byl prvním německým (říšským) kancléřem, jemuž německá pošta (Reichspost) vytiskla příležitostnou známku ještě za jeho života. Poté následovaly další a další.
Za dobu kancléřství, 1933 až 1945, inkasoval Hitler na tantiémách odhadem 50 milionů říšských marek. Byl to tedy vedle knihy Mein Kampf a prodeje fotografii Hitlerův největší příjem.
Podobně jako v první světové válce tiskli i v té druhé Britové a Američané falešné německé známky ke špionážním a propagandistickým účelům. V prvním případě se jejich výtvory podobaly originálům, ve druhém případě se u falz úmyslně měnil motiv.
Namísto nápisu "Deutsches Reich" se tak objevilo posměšné "Futsches Reich". Na jedné známce v hodnotě 12 říšských feniků doplnila Hitlerův portét umrlčí lebka.
Po kapitulaci Říše roku 1945 a obnovení práce německé pošty využívaly vítězné mocnosti krátkou dobu ještě známky z časů nacismu. Byly ale přetištěné. Důvodem byl nedostatek materiálu.
