Zatímco v německých hospodách to platí o Bulharech a Rumunech, ve Švýcarsku jsou za otloukánky v debatách o přistěhovalectví Němci. Mezi Bernem a St. Gallenem se s oblibou zmiňuje otázka, kterou zformuloval bulvární deník Blick: "Kolik Němců Švýcarsko ještě snese?" Tento povzdech se stal součástí vyhroceného sporu o iniciativu nacionálně-konzervativní Švýcarské lidové strany (SVP) proti "masovému přistěhovalectví".
Stejně jako v německé "debatě o cizincích" zůstává i ve Švýcarsku férovost a slušnost někde mimo. Když se před nedávnem nedaleko Lucernského jezera zřítila švýcarská stíhačka a o život přitom přišel německý armádní lékař, napsal politik SVP Christoph Mörgeli na sociální síti: "Proč pracuje Němec jako letecký doktor ve švýcarské armádě? Pardon, ale tohle má svoje hranice!"
Tento lékař přesídlil do Švýcarska před několika roky. Stejně jako desetitisíce dalších - často nejlépe kvalifikovaných - Evropanů využil dohodu mezi Švýcarskem a EU o volném pohybu osob, která vstoupila v platnost v roce 2002. V alpské republice v současnosti žije okolo 300 tisíc Němců. Mezi 1,8 milionu cizinců tak jsou s podílem téměř 16 procent druhou největší skupinou po Italech; v německy mluvící části Švýcarska pak vůbec největší.
Příliv Němců se sice po zlepšení hospodářské situace v Německu zpomalil, Švýcarsko přesto pro severní sousedy dál zůstává nejoblíbenějším cílem pro vystěhování. Vydělávají zde dobré peníze jako lékaři, vědci nebo manažeři. A také jako číšníci, což v oblastech používajících švýcarskou němčinu občas vyvolává kousavé dotazy, zda se "nyní smí objednávat jen ve spisovné němčině". Přistěhovalcům z obrovské sousední země, která stále vyhrává ve fotbale, Švýcaři navíc předhazují aroganci a neochotu se přizpůsobit jejich obyčejům.
"Sociálními přistěhovalci" z Balkánu naopak kritici migrace ve Švýcarsku příliš argumentovat nemohou. Bern si v Bruselu prosadil přechodnou lhůtu pro Bulhary a Rumuny, která vyprší až v roce 2016. Argumenty SVP proti "masovému přistěhovalectví" jsou tak namířeny spíše proti celkovému trendu. "Ročně se asi o 80 tisíc osob více do naší země přistěhuje, než odstěhuje," spočítal list SVP Extrablatt. "To znamená, že tu každý rok vznikne nové město o velikosti Lucernu nebo St. Gallenu."
Přeplněné vlaky, zacpané silnice, vysoké nájmy, škody na životním prostředí a přetížený sociální systém jsou toho prý následkem. Švýcaři by proto podle SVP měli 9. února hlasovat pro změnu ústavy s cílem "omezit pomocí roční maximální hranice a kvót počet povolení k pobytu cizinek a cizinců ve Švýcarsku".
Dohoda o volném pohybu s EU, která takové kvóty zakazuje, by se podle SVP měla znovu vyjednat. To by se dotklo i přistěhovalectví z Německa. U většiny Švýcarů zatím tento požadavek naráží na nesouhlas. Podle jednoho z průzkumů je proti 53,5 procenta účastníků a jen 36 procent řeklo "ano". To bylo před Vánocemi. Mezitím zahájila SVP velkou reklamní kampaň.
Průmysl naopak vydává miliony franků, aby SVP přibrzdil. To, co strana ovlivňovaná pravicově populistickým milionářem Christophem Blochem požaduje, by podle kritiků mělo na Švýcarsko fatální dopady. "Pro naši ekonomiku je životně důležité, aby mohla zaměstnávat dobře kvalifikovaný personál ze zahraničí," vysvětluje protiiniciativa.
Ani EU nechce nečinně přihlížet, jak Bern ignoruje dohodu o volném pohybu osob. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso v listu Neue Zürcher Zeitung připomněl klady dobrých vztahů se zbytkem Evropy: EU umožňuje Švýcarsku privilegovaný přístup na svůj vnitřní trh s 500 miliony spotřebitelů. Každý třetí frank vydělávají Švýcaři v obchodu s EU, spočítal podnikatelský svaz Economiesuisse. Na tom podle něj závisí každé třetí pracovní místo ve Švýcarsku.
